Jan Brož

Genderově tabáková nerovnost

Na nerovnost v postavení žen a mužů se opakovaně poukazuje v mnoha oblastech života. Vcelku nepřekvapivě se to podle dat Eurostatu týká i konzumace tabáku.

Jan Brož

Jan Brož

redaktor

Nejvyšší míra genderové spravedlnosti obvykle panuje ve skandinávských zemích, zatímco v tradicionalistických společnostech jižní a východní Evropy jsou nůžky rozevřeny nejšíře. Vcelku nepřekvapivě se to podle dat Eurostatu týká i konzumace tabáku. 

V EU v průměru kouří 22,3 procenta mužů, ale jen 14,8 procenta žen. A Česko lze v tomto ohledu označit za zcela průměrnou evropskou zemi. Za extrém jde naopak považovat Švédsko a Dánsko, což jsou jediné dva státy, v nichž počet kuřaček převyšuje počet kuřáků. Ve Finsku, v Norsku a na Islandu (dvě posledně jmenované země nejsou členy EU) je rozdíl mezi oběma pohlavími zanedbatelný. 

Na opačné straně spektra stojí Rumunsko. Rumunek kouří jen 7,6 procenta, což je o tři procentní body méně než Dánek. Zdatně to však dorovnávají rumunští muži. Těch kouří 30,6 procenta, a rozdíl mezi zastoupením kuřaček a kuřáků v zemi je tak nejvyšší v celé EU. Podobně markantní rozdíly mezi pohlavími panují v Bulharsku, v Řecku, na Kypru či v pobaltských státech. 

Otázka zní, zda pro dosažení genderově tabákového ideálu budou muset muži z daných zemí s kouřením seknout, nebo se naopak tamní ženy „rozhulit“.