Komentář: Gigafactory na Karvinsku jako krásný příklad, proč nerosteme a nebohatneme

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Celý článek
0

Srbsko dá zelenou lithiu. Půjde o největší důl v Evropě

Srbsko před dvěma lety zastavilo plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě. Nyní se k projektu vrací. Velkou šanci mají britsko-australští těžaři ze společnosti Rio Tinto.

Srbsko před dvěma lety zastavilo plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě. Nyní se k projektu vrací. Velkou šanci mají britsko-australští těžaři ze společnosti Rio Tinto.

Celý článek
0

Ajťaček přibývá, stále jich je ale málo. Firmy mají zájem i o ženy na rodičovské

Že světu IT vládnou muži? To už tak úplně neplatí. Žen ajťaček postupně přibývá, byť jich je stále poměrně málo – a navíc nedosahují na takové platy jako jejich mužští kolegové.

Že světu IT vládnou muži? To už tak úplně neplatí. Žen ajťaček postupně přibývá, byť jich je stále poměrně málo – a navíc nedosahují na takové platy jako jejich mužští kolegové.

Celý článek
0

Esej: Krásný nový svět

Kniha „Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí“ ukazuje, jak si naši minulost – a tedy i budoucnost – představuje moderní progresivní levice.

Esej: Krásný nový svět
ilustrace Vojtěch Velický

Každý, kdo na vlastní kůži zažil 20. století, ví, že historie se dá vykládat mnoha různými způsoby. Vlastní – velmi hrdinské a velmi unifikované – dějiny měli komunisté i nacisté. Vlastní dějiny – mnohem méně hrdinské a řádově rozmanitější – máme my Evropané žijící v demokracii a kapitalismu. A pak jsou tu dějiny nové, progresivistické, které kapitalismus (už zase) líčí jako univerzální zlo.

Krátce před Vánocemi vydalo nakladatelství Neklid pozoruhodnou knihu sociologa Raje Patela a environmentálního historika Jasona W. Moora „Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí“. Kniha rozsáhle překrucuje historii, ale stejně si ji stojí za to přečíst. Asi stejně, jako mělo smysl někdy okolo roku 1910 číst – daleko tlustší a nudnější – Marxův Kapitál.

Stručný průvodce kapitalocénem

Jedná se vlastně o kulturní, ekonomické a sociální dějiny kapitalismu a autoři považují jeho vliv na osud světa za natolik destruktivní, že posledních zhruba pět století mají potřebu označovat slovem „kapitalocén“. Oněmi sedmi lacinými věcmi myslí přírodu, peníze, práci, péči (tedy neplacenou, většinou ženskou domácí práci), potraviny, energii a životy. Všechno tohle, jak tvrdí kniha, potřebuje kapitalismus nutně k životu a potřeboval to už v 16. století, když Španělé do stříbrných dolů v Potosí nahnali indiány a stromy kvůli tavení rudy vykáceli s takovou důkladností, že se dřevo nakonec muselo vozit z 500 kilometrů vzdálených lesů.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit