Zkušební vrty budou dokončeny do začátku roku 2027
Shutterstock.com
Evropa mluví o bezemisní budoucnosti, ale tiše podporuje americké plynové vrty ve Středomoří
Zatímco Evropská unie hrdě hlásá přechod k bezemisní budoucnosti, v zákulisí přikyvuje nové plynárenské ofenzivě Spojených států ve Středomoří. Řecko s ExxonMobilem a Chevronem oživuje své ambice pod hladinou, zatímco staré geopolitické napětí znovu bublá pod povrchem.
šéfredaktor
Minulý týden si řecká vláda plácla s ExxonMobilem kvůli průzkumu v Jónském moři. Chevron už mezitím vrtá v politicky citlivějších vodách u Kréty. Po letech váhání se tak Athény rozhodly zúročit svůj podmořský potenciál.
„Zkušební vrty budou dokončeny do začátku roku 2027. Pokud zásoby dají ekonomický smysl, těžba začne v roce 2030 a poběží minimálně deset let,“ oznámili vládní představitelé.
Souběžně s plynovou renesancí se na scénu vrací i dříve zmrazený projekt Great Sea Interconnector – podmořský kabel spojující elektrické sítě Řecka, Kypru a Izraele.
Politické neshody mezi Athénami a Nikósií jej sice na roky uložily k ledu, ale s novým zájmem Washingtonu a Tel Avivu získává druhý dech.
Levná ropa dusí americkou těžbu. Trumpovo „drill, baby, drill“ se nekoná
V květnu projekt podpořili i izraleský premiér Netanjahu a kyperský prezident Christodoulides, kteří jej chtějí napojit na novou ekonomickou tepnu „India–Middle East–Europe Corridor“ – geopolitickou protiváhu čínské Hedvábné stezky.
USA, Izrael i Spojené arabské emiráty mají o investice zájem. Nové rozpočtové propočty jsou na cestě. Evropská komise zatím mlčí, ale v zákulisí je nadšená.
Zadní vrátka z východu
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis však varuje, že ruský plyn si stále může najít cestu do Evropy. A to přes Turecko, které dováží surovinu z Ruska i Ázerbájdžánu, ale nedokáže transparentně doložit její původ. „Nemůžeme dopustit, aby se ruský plyn dostával do Evropy zadními vrátky – přes Turecko,“ varoval Mitsotakis.
Obavy se týkají hlavně Bulharska, které má s Gazpromem letitý kontrakt. Přechod na jiné dodavatele by vyžadoval miliardové investice – a investoři nebudou riskovat, dokud ruský plyn bude podbízet cenu.
Plyn není jediným bodem zájmu. Podmořské kabely dnes nesou víc než jen elektřinu. Jsou symbolem spojenectví – a občas i třecích ploch. Turecko, které projekt interkonektoru tvrdě odmítá, má samo ambice stát se regionálním energetickým centrem.
Zároveň však zůstává pro Evropu klíčovým partnerem v otázkách obrany a migrace. Diplomacie tak bude muset kličkovat mezi geopolitikou a fyzikou, aby se Středomoří nerozkmitalo víc, než zvládne jakákoli přenosová soustava.
