Sankce proti Putinovi a jeho oligarchům mohou být po rozhodnutí soudu EU v troskách

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Celý článek
0

Další krok k fúzním elektrárnám? Startup z Institutu Maxe Plancka získal 20 milionů eur

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Celý článek
0

Zmizí muži ze světa? Jejich chromozom se pořád zmenšuje, hlásí vědci

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Celý článek
0

Český startup Agdata míří na Slovensko. Bude tam měřit kvalitu ovzduší

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Český startup Agdata míří na Slovensko. Bude tam měřit kvalitu ovzduší
Senzor prachových částic | Agdata

Nejprve se věnovali chytrému zemědělství. Software Jiřího Jiráska a bratrů Lukáše a Jiřího Musilů pomáhá farmářům sledovat aktuální počasí a jeho vliv na konkrétní plodiny, podmínky ve skladech nebo plánování polních prací. Postupně se ale původem přibyslavský startup Agdata, který vznikl v roce 2016, zaměřil i na měření kvality ovzduší.

Drtivá většina evropské populace – tedy i Češi – totiž dýchá znečištěný a zdraví nebezpečný vzduch. Jde hlavně o prachové částice, které člověk vidí jako nažloutlou smogovou mlhu. Tato směs je původcem různých respiračních a srdečních onemocnění. Do vzduchu se navíc můžou občas dostat i škodlivé plyny, jako je oxid siřičitý nebo oxid uhličitý.

Agdata proto vyvinula systém, který snímá a měří znečištění vzduchu v dané lokalitě. Využívají ho jednotlivé obce, které tak mohou s předstihem varovat své obyvatele před případným rizikem, aby věděli, že zrovna není bezpečné vycházet ven nebo třeba větrat. Nejčastěji se tato zařízení instalují u škol nebo domovů pro seniory, případně parků a dalších míst, kde se shromažďuje hodně lidí.

Teď český startup vyvinul nový senzor pro měření zmíněných prachových částic, který má prý poskytovat velmi přesné výsledky za desetinu běžné ceny. Je navíc malý, velikostí připomíná diář formátu A5. To zaujalo Slovenský hydrometeorologický ústav (SHMÚ), který začal zařízení testovat hned v několika lokalitách po celé zemi. Naplno by se projekt měl rozjet ve druhé polovině letošního roku.

„Momentálně se náklady na instalaci a roční provoz jedné standardně používané certifikované stanice, která mimochodem velikostí odpovídá stavební buňce, pohybují ve statisících korun za rok. Pro co nejpřesnější měření je ale potřeba mít ve městě s více jak 15 tisíci obyvateli takovýchto stanic několik,“ vysvětluje Jirásko.

Nové senzory firmy Agdata nejsou ovšem určeny jen pro SHMÚ – startup je už nyní instaluje i po Česku. Kromě dostupnější ceny je prý jejich předností i menší chybovost. „Toho jsme dosáhli snížením vlhkosti vzduchu při vstupu do senzoru a měřením jeho teploty a míry vlhkosti při výstupu,“ uvádí startup. Naměřené hodnoty lze v reálném čase sledovat na internetu.

Stále více obcí měří kvalitu svého ovzduší, především lázeňská města, která se zaměřují na takzvaný zdravotnický turismus a chtějí se pyšnit titulem „klimatické lázně“. Senzory lze například odhalit konkrétní zdroje znečištění. Kromě obcí si je tak objednávají i soukromé společnosti, které chtějí veřejnosti dokázat, že podnikají udržitelně a bezpečně.

„V praxi jsme se setkali například s tím, že v jedné obci se za nelibosti místních obyvatel rozšiřovala průmyslová výroba v místní továrně. Po instalaci několika našich senzorů v různých lokalitách obce se ukázalo, že vzduch odcházející z továrny nepřesahuje žádné nebezpečné hodnoty. Velkým zdrojem znečištění byla místní frekventovaná silnice,“ uzavírá Jirásko.