Cena za svobodu

Právě před 82 lety skončila zimní válka. Moskva se tenkrát pokusila vymazat Finsko z mapy stejně jako nyní Ukrajinu. Díky finskému hrdinství se jí to nepovedlo

Cena za svobodu
Červen 1944. Sovětsko-finská hranice je obnovena v podobě dojednané po zimní válce. | foto Profimedia.cz

Odpoledne 26. listopadu 1939 dopadlo nedaleko sovětské pohraniční vesnice Mainila sedm dělostřeleckých granátů. Moskevská Pravda nazvala incident „nestoudnou provokací finské armády“ a informovala, že při něm padli „tři rudo­armějci a jeden nižší důstojník“.

Sovětský premiér a ministr zahraničí Vjačeslav Molotov si okamžitě předvolal finského velvyslance a vyzval ho, aby Finsko stáhlo vojáky o 20 až 25 kilometrů od hranic. Když to Finové odmítli s tím, že střelba přišla ze sovětského území, Molotov oznámil, že Moskva se již necítí být vázána smlouvou o neútočení z roku 1932. Sovětský svaz poté 29. listopadu přerušil diplomatické styky s Finskem a ráno druhého dne překročila Rudá armáda hranice.

Vrchní velitel finských ozbrojených sil – maršál Carl Gustaf Emil Mannerheim – nazval ve svých pamětech Mainilský incident sovětskou provokací, kterou „očekával už od poloviny října“, a nemýlil se. Ze zmínky v soukromém archivu Stalinova šéfideologa Andreje Ždanova plyne, že ho sovětská tajná policie skutečně zinscenovala.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit