Čínské společnosti Alibaba a ByteDance se naučily vyvíjet modely umělé inteligence o 90 procent levněji než Američané – navzdory omezenému přístupu ke špičkovým čipům.
Čínské společnosti Alibaba a ByteDance se naučily vyvíjet modely umělé inteligence o 90 procent levněji než Američané – navzdory omezenému přístupu ke špičkovým čipům.
Německé automobilky dokázaly v minulosti ustát silnou konkurenci z Jižní Koreje nebo Japonska a není důvod, aby se nevyrovnaly také s čínskou automobilovou expanzí, tvrdí německý kancléř Olaf Scholz. Cla EU na dovoz čínských elektromobilů jsou podle něj zbytečná.
Německé automobilky dokázaly v minulosti ustát silnou konkurenci z Jižní Koreje nebo Japonska a není důvod, aby se nevyrovnaly také s čínskou automobilovou expanzí, tvrdí německý kancléř Olaf Scholz. Cla EU na dovoz čínských elektromobilů jsou podle něj zbytečná.
Nový investiční fond Presto Tech Horizons má ve svém portfoliu první tři technologické startupy. Tým fondu navíc posiluje Lucie Brešová, která v minulosti řídila raketovou expanzi Kiwi.
Nový investiční fond Presto Tech Horizons má ve svém portfoliu první tři technologické startupy. Tým fondu navíc posiluje Lucie Brešová, která v minulosti řídila raketovou expanzi Kiwi.
Koronou jsme začínali, koronou se loučíme. První číslo týdeníku Hrot vyšlo 11. května 2020 v době vrcholící první vlny covidu. Jak se sluší na analytický ekonomický týdeník, rozebrali jsme ze všech stran dopady lockdownů na firmy i spotřebitele a pojmenovali potenciální vítěze krize. V tomto, posledním čísle týdeníku se za uplynulými čtyřmi covidovými lety ohlížíme a analyzujeme, proč se Češi ani české firmy dodnes z koronaviru zcela nevzpamatovali, zdravotně ani byznysově. Kdo jsou vítězové, kdo poražení.
Hrot od začátku sázel na kvalitu a zkušenosti, což se nevyhnutelně odrazilo jak na složení redakce, tak v cílové skupině. Použijeme-li terminologii současné generace, boomeři psali pro boomery. V tomto čísle najdete rozhovor s příslušníkem „generace Z“, která pro naše ročníky termín „boomer“ ráda a leckdy s pejorativním nádechem používá. Budiž jí přáno, my jsme na něj hrdí. Rozhovor s Matyášem Balounem je každopádně poučné a důležité čtení, protože to není žádný pasivní ukňouraný „motýl“, ale aktivně se snaží získat své vrstevníky pro zájem o dění ve společnosti a politice. A má pravdu – politici a „decision makers“ obecně skutečně většinu času řeší problémy a témata, jež dnešním mladým nic neříkají.
Jinak v tomto čísle Hrotu najdete všechno, na co jste byli roky zvyklí. Důkladně jsme se podívali na údajné šetření ve státní správě, konkrétně na případu celníků, jejichž propouštění připomíná spíš Škatulata, hejbejte se! V kontextu nedávných slovenských a polských voleb analyzujeme české politické dění, v historii jsme se vydali po stopách fenoménu stromořadí, která jsou dodnes jedním z nejvýraznějších a nejhezčích prvků české krajiny, a v makru vám vysvětlíme, proč se dá na příkladu nosorožců vyučovat mikroekonomie pro pokročilé.
Z The Economist jsme tentokrát vybrali materiál, který se zamýšlí nad tím, kdo by vlastně dokázal spravovat Gazu, až/jestli se Izraelcům skutečně podaří zlikvidovat Hamás. V tomto Hrotu najdete i analýzu tažení šéfky amerického antimonopolního úřadu proti Googlu. A v eseji vás provedeme kontraintuitivními analogiemi jazyka coby byznysového systému.
A to je z týdeníku Hrot vše. Během uplynulých tří a půl let a 182 čísel jsme týden co týden popisovali, analyzovali a komentovali všechno, co se nejen v ekonomice a nejen v Česku odehrávalo. Byly to často náročné, ale krásné roky a na to, jaký časopis jsme Vám mohli přinášet, jsme všichni hrdí.
Tímto číslem (44/2023) Hrot jako týdeník končí, dál bude fungovat na webu a začátkem příštího roku pravděpodobně vstane z popela jako měsíčník. V nové podobě, s obměněným týmem. Za současnou redakci se s Vámi, milí čtenáři, loučím a všem Vám děkuji za přízeň. Platí stále to samé: Důležité je nebát se a číst.
