Zelená revoluce zvyšuje riziko konfliktů. Rostoucí teploty mohou zažehnout nové války

Radikalismus na obou stranách, jenž je spojen se zaváděním opatření vedoucích k uhlíkové neutralitě, může způsobit v řadě zemí nové ozbrojené konflikty. Budování dalších kapacit obnovitelných zdrojů by mělo probíhat nenásilně.

Radikalismus na obou stranách, jenž je spojen se zaváděním opatření vedoucích k uhlíkové neutralitě, může způsobit v řadě zemí nové ozbrojené konflikty. Budování dalších kapacit obnovitelných zdrojů by mělo probíhat nenásilně.

Celý článek
0

Airbus chce prorazit ve vesmíru. Soustředí se na produkci satelitů

Evropský koncern Airbus, který působí v leteckém, vesmírném a zbrojním průmyslu, se chce ve větší míře zaměřit na vesmírné projekty, zejména na produkci satelitů pro vojenské i civilní využití.

Evropský koncern Airbus, který působí v leteckém, vesmírném a zbrojním průmyslu, se chce ve větší míře zaměřit na vesmírné projekty, zejména na produkci satelitů pro vojenské i civilní využití.

Celý článek
0

Ve startupech se maká, šéf klidně umývá nádobí. Je to cesta, jak dohnat vyspělé země, říká Nosek z Unico

Čím složitější je inovace, tím je pro nás zábavnější, zdůrazňuje Vojtěch Nosek ze společnosti Unico. Byla to parta čtyř vědců, kteří byli nešťastní z toho, že se jejich práce špatně dostává do praxe. A tak vznikl nápad rozjet firmu, která propojuje soukromý a akademický sektor.

Čím složitější je inovace, tím je pro nás zábavnější, zdůrazňuje Vojtěch Nosek ze společnosti Unico. Byla to parta čtyř vědců, kteří byli nešťastní z toho, že se jejich práce špatně dostává do praxe. A tak vznikl nápad rozjet firmu, která propojuje soukromý a akademický sektor.

Celý článek
0

Že jsou české děti nemocné a tlusté? Naopak, jsou zdravější než dřív

Ačkoli o životním stylu českých dětí panuje řada stereotypů, podle dlouhodobé mezinárodní studie máme nejzdravější generaci, která odpovídá západoevropskému průměru

Že jsou české děti nemocné a tlusté? Naopak, jsou zdravější než dřív
„Ve čtvrtek odlétám do Dillí, kde skáču na motorku a budu na ní přejíždět Himálaj. Ale rozhovor po telefonu zvládnu,“ hlásil vědec-dobrodruh Michal Kalman. Kromě výzkumu životního stylu dětí jsou jeho vášní plachetnice a další dobrodružné výpravy. Vystudoval obor rekreologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. | Foto archiv Michala Kalmana (publikováno se svolením)

Ta dnešní mládež… Ten povzdech starší generace je stejně anekdotický jako reál­ný a častý. Je kritika oprávněná? Data a dlouhodobé trendy týkající se životního stylu dětí přináší mezinárodní studie z více než padesáti států světa. Česko je zapojeno již třicet let.

„Všichni chtějí potvrdit katastrofické scénáře, že současná mladá generace je na tom špatně, že dříve bývalo vše lepší. To je ostatně stereotyp tradovaný již od starověkého Egypta. Z našich dat ale vyplývá, že v současnosti máme nejzdravější generaci dětí, jakou jsme kdy v historii měli,“ říká hlavní národní koordinátor Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci.

České děti se čím dál lépe stravují, zvyšuje se konzumace ovoce, zeleniny a obyčejné vody. Klesá počet dětí, které pravidelně pijí slazené limonády. Za posledních dvanáct let se v Česku také snižuje konzumace alkoholu, tabákových výrobků i marihuany. Zvyšuje se i průměrný věk, kdy se mladí lidé poprvé opijí – před dovršením čtrnácti let to uvedlo přes deset procent patnáctiletých, což je poloviční hodnota oproti situaci před dvaceti lety. Stále ale česká mládež patří mezi největší konzumenty alkoholu na celém světě. „Varováním je i opakovaná opilost, kterou v Česku přiznává bezmála třetina patnáctiletých chlapců a stejně starých dívek,“ upozorňuje Kalman.

Ačkoli evropský průměr trvale klesá, v Česku se za posledních dvacet let situace nemění. Opakovaná opilost – dvakrát a vícekrát – do patnáctých narozenin patří mezi rizikové faktory pro vznik závislosti a zdravotních komplikací v budoucnu.

Sportují, ale nehýbou se

Mnoha mýty a stereotypy je opředená i otázka obezity a nadváhy. „Aktuálně dokončujeme analýzu dat, která přináší mírný optimismus v otázce nadváhy a obezity u dětí – na konkrétní čísla si ještě musíme počkat, ale vypadá to, že rostoucí trendy se zastavují, a v některých skupinách dokonce klesají,“ uvádí Kalman. Jednou z takových skupin, kde odborníci pozorují pokles váhy již několik let, jsou mladé dívky ze vzdělanějších rodin. Naopak riziko nadváhy a obezity je třikrát vyšší v rodinách s nižšími příjmy. S vyšší váhou se také častěji potýkají chlapci než dívky. „Obecně v populaci mizí normální váha – roste počet dětí s podváhou a v některých skupinách i s nadváhou,“ říká Michal Kalman.

Podle výsledků studie neobstojí ani oblíbený stereotyp, že „dnešní děti nesportují“. Organizovanému sportu se přitom věnují dvě třetiny dospívajících ve věku jedenáct až patnáct let. „České děti sportují, ale nehýbou se – chybí jim přirozený pohyb jako neorganizované hraní venku nebo aktivní doprava do školy či do kroužků,“ upozorňuje koordinátor studie. Pětina dětí je uvolněna z hodin tělocviku a množství aktivního pohybu klesá s věkem.

Překvapivé jsou i souvislosti mezi aktivitou a používáním sociálních sítí. „Uživatele sociálních sítí dělíme do čtyř kategorií – neaktivní (18 procent), běžní (51 procent), intenzivní (23 procent) a problematičtí uživatelé (8 procent). Ti neaktivní, kteří nejsou na sociálních sítích, nemají tolik kamarádů, vykazují nižší životní spokojenost a jsou i mnohem méně aktivní. Naopak intenzivní uživatelé žijí skutečně naplno a aktivně – v online světě i v tom fyzickém,“ popisuje Michal Kalman.

Sportovci s energeťákem

Obrovským varováním je ale zvyšující se konzumace energetických nápojů – dvanáct procent českých dětí je konzumuje nadměrně. „Dříve, když jsme šli po dětském hřišti, tak se tam válely plechovky od piva, dneska tam najdeme plechovky od energeťáků,“ uvádí Kalman. Podle odborníků za to může i reklama: „V minulosti jste na sportovních stadionech měli reklamu na alkohol, dnes jsou to energetické nápoje. A je zcela běžné, že sportovci ihned po doběhnutí do cíle dostanou do ruky plechovku. To dětem dává signál, že konzumace energetických nápojů je normální.“

Z dat vyplývají i další zajímavé souvislosti: „Samotné nás překvapilo, jak pití energeťáků souvisí s dalším rizikovým chováním. Děti, které nadměrně pijí energetické nápoje, mají zároveň násobně větší šanci, že se budou i opíjet, kouřit a mít nižší životní spokojenost. Studie také poukazuje na silný vztah mezi častým pitím energetických nápojů a výskytem depresí, častých bolestí hlavy nebo stavů nervozity či podrážděnosti,“ vyjmenovává Kalman. Zároveň zdůrazňuje, že jejich cílem není hon na výrobce – jsou naopak v kontaktu –, ale informování odborné i laické veřejnosti, že energetické nápoje nejsou pro děti.

Netěší se do školy

Dalším negativním zjištěním je, že české děti se netěší do školy – ve věkové kategorii jedenáct let jsme dokonce na posledním místě ze všech sledovaných zemí. „V Česku bereme jako standard, že se dětem do školy nechce. Ale například v Rumunsku, Bulharsku, ale i v Německu či Holandsku se děti do školy těší a nemůžou dospat,“ srovnává trochu s nadsázkou Kalman. České děti uvádějí vysokou míru stresu, příliš domácích úkolů, nepochopení a nedostatečnou podporu ze strany učitelů i problematické vztahy se spolužáky.

„Důvody i možná řešení jsou komplexní, české děti obecně strádají po sociální stránce – nemají tolik blízkých kamarádů, kterým mohou skutečně důvěřovat, často uvádějí i nepochopení v rodině,“ popisuje Kalman, který původ těchto problémů spatřuje v naší minulosti. V mezinárodním srovnání Česko obsazuje poslední místo i v rodinné soudržnosti měřené jako alespoň jedno společné jídlo denně.

Kromě samotného výzkumu čeští odborníci a odbornice usilují o změny na základě dat: „Spolupracujeme se školami i zástupci na úrovni ministerstev a dalších organizací – chceme, aby naše data našla uplatnění. Také tvoříme vzdělávací programy pro učitele a nejrůznější aktivity využitelné při výuce ve školách. Stále je co zlepšovat, ale zcela obecně jsme na tom nejlépe od dob, co běží studie, a současná generace českých dětí zcela odpovídá západoevropskému průměru,“ shrnuje Kalman. 

Co říkají data?
Dlouhodobá mezinárodní studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) sleduje životní styl školáků ve věku jedenáct, třináct a patnáct let. Studie vznikla počátkem osmdesátých let, data jsou sbírána v pravidelných čtyřletých intervalech. Česko je součástí studie od roku 1993, v roce 2022 se do dotazníkového šetření zapojilo 246 škol ze všech čtrnácti krajů.
„Máme k dispozici obrovské množství dat a neustále přemýšlíme, jak efektivně sdílet výsledky, aby se dostávaly ve správný čas ke správným lidem a skutečně pomáhaly,“ říká národní koordinátor. I proto vytvořili interaktivní web Zdravagenerace.cz, kde závěry studií sdílí interaktivním způsobem. K jednotlivým tématům připravují i infografiky či pracovní listy pro učitele.

Autorka je stálou spolupracovnicí redakce, působí na Univerzitě Karlově