Čína ohrožuje bezpečnost okolních zemí plovoucími jadernými reaktory

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Celý článek
0

Auditor v problémech: Čínskou odnož PwC stahuje ke dnu krach realitního obra Evergrande

Firma z takzvané Velké čtyřky globálního poradensko-účetně-auditního byznysu je podepsána pod sekerou zvíci 1,8 bilionu korun.

Firma z takzvané Velké čtyřky globálního poradensko-účetně-auditního byznysu je podepsána pod sekerou zvíci 1,8 bilionu korun.

Celý článek
0

Reportáž: V nevšedním pražském klubu nabízejí sexuální služby robotky. Jedna umí i odmlouvat

Na pražském Smíchově se v jedné z bočních uliček nachází privátní klub, do nějž když člověk vejde, je to jako kdyby se najednou ocitl ve světě podobnému tomu z filmů Blade Runner. V tomto podniku totiž obrazně řečeno nenabízejí služby živé prostitutky, nýbrž umělé a zároveň extrémně realistické panny, z nichž některé už mají blíže k robotům.

Na pražském Smíchově se v jedné z bočních uliček nachází privátní klub, do nějž když člověk vejde, je to jako kdyby se najednou ocitl ve světě podobnému tomu z filmů Blade Runner. V tomto podniku totiž obrazně řečeno nenabízejí služby živé prostitutky, nýbrž umělé a zároveň extrémně realistické panny, z nichž některé už mají blíže k robotům.

Celý článek
0

Další krok k fúzním elektrárnám? Startup z Institutu Maxe Plancka získal 20 milionů eur

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Další krok k fúzním elektrárnám? Startup z Institutu Maxe Plancka získal 20 milionů eur
Jaderná fúze představuje nevyčerpatelný zdroj energie pro celý svět | Foto: Shutterstock

Nejprve si ale pojďme vysvětlit pojmy. Termonukleární fúze je reakcí, při níž za obrovského tlaku a teploty dochází ke slučování jader lehčích prvků a vznikají jádra těžších prvků. Při tomto procesu, který se běžně děje ve středu větších hvězd, se tvoří ohromné množství energie. Jaderná fúze tak představuje prakticky nevyčerpatelný zdroj energie, který umožní vyrábět elektřinu bez negativních dopadů na životní prostředí. Není proto divu, že lidstvo se už desítky let snaží tento proces ovládnout a využít.

Pro úspěšné ovládnutí a řízení jaderné fúze je jedním z klíčových kroků vytvoření vysokoteplotního plazmatu, které fúzním reaktorům slouží jako palivo. „Aby fúzní reaktory dokázaly zajistit kontinuální a spolehlivý provoz, musí se vypořádat s celou řadou výzev. Jednou z nich je i náhlé a neplánované předčasné ukončení plazmatického výboje formou tzv. disrupce plazmatu, k níž dochází, pokud plazma přestane být stabilní,“ uvedl před dvěma lety v rámci prezentace výsledků série experimentů Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.  

K tomu, aby se zažehnuté plazma udrželo stabilní po delší čas, se využívají dvě technologie magnetického udržení. Existují tedy dva základní typy reaktorů. Tím prvním je tokamak, ruský (respektive sovětský) koncept reaktoru ve tvaru donutu generující magnetické pole, který pro udržení stability plazmatu využívá protékající proud. Druhou možností je právě stelarátor, který má tvar výrazně pokrouceného donutu a oproti tokamaku není pro stabilitu plazmatu zapotřebí proud. Plazma se udržuje stabilní právě jen složitěji tvarovaným magnetickým polem.

Design stellarátoru Wendelstein 7-X.
Foto: Ústav fyziky plazmatu AV ČR

Teď už se konečně blížíme k tomu, o čem je vlastně práce spin-offu Proxima Fusion. Základem je experimentální kvaziizodynamický (QI) stelarátor Wendelstein 7-X který od roku 2015 provozuje Ústav fyziky plazmatu Maxe Plancka v německém Greifswaldu. Kvaziizodynamický znamená, že má speciálně tvarované magnetické pole, které je generované za pomoci vysokoteplotních supravodivých magnetů a celé zařízení díky tomu má reálný potenciál udržet plazma až 30 minut. A právě s takovou technologií pracuje startup Proxima Fusion.

Jeho cílem je ambiciózní plán postavení fúzních QI elektráren které, by posunuly Evropu směrem ke skutečně čistému a nevyčerpatelnému zdroji energie. „Jenomže postavit tisíc elektráren a doufat, že jedna z nich bude fungovat, je příliš nákladné. Proto využíváme výpočetní optimalizace a vyvíjíme redukované modely za pomoci fyzikálně informovaných neuronových sítí a dalších technik strojového učení, abychom filtrovali potenciální hypotézy návrhu,“ uvádí startup na svých stránkách.  

„V dubnu 2023 jsme se trefili do černého jak v oblasti technické optimalizace, tak v oblasti vysokoteplotních supravodivých magnetů. Za ten rok jsme dosáhli obrovského pokroku v integrovaném designu s naším rámcem StarFinder a vedeme Evropu do nové fáze výzkumu a vývoje stelarátorů. To opravdu předčilo všechna naše očkávání,“ říká v tiskové zprávě Francesco Sciortino, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti s tím, že zájem strategických investorů potvrzuje kvalitu týmu, který startup má a převratný dopad toho, čeho chce dosáhnout. 

Investory prvního kolaroxima Fusion, vedené společností Redalpine, jsou také bavorská vláda podporovaná společností Bayern Kapital, německá vláda podporovaná společností DeepTech & Climate Fonds a Nadace Maxe Plancka. Stávající investoři, včetně společností Plural, UVC Partners, High-Tech Gründerfonds, Wilbe a TOMORROW z Visionaries Club, zdvojnásobili své pre-seed investice.