Kellnerová hoteliérkou? Luxusní pražský Four Seasons je na prodej, zájem má nejbohatší Češka

Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.

Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.

Celý článek
0

Komentář: Největší zelená fantasmagorie o vašich radiátorech za stovky miliard

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Celý článek
0

Česko je nejzadluženější v historii. Státní dluh vzrostl na 3,221 bilionu korun

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.

Celý článek
0

V primárkách je dobojováno. O americkém prezidentovi rozhodnou „swingující“ státy

Trump i Biden podle očekávání ovládli primárkové „superúterý“ a míří k nominaci svých stran. Pro budoucí směřování Spojených států bude klíčové, jak se oba soupeři postaví k problémům lidí ve státech, v nichž zatím není rozhodnuto.

V primárkách je dobojováno. O americkém prezidentovi rozhodnou „swingující“ státy
Biden cs. Trump | Shutterstock.com

K prezidentské nominaci za Republikánskou stranu je třeba získat 1215 delegátů národní konvence. Donald Trump má po úterku už 797 hlasů, zatímco Nikki Haleyová jen 62. Po sérii Trumpových vítězství, které narušily jen nevýznamné porážky ve Vermontu a Washingtonu D.C., což jsou ovšem tradiční bašty demokratů, vlastně neexistuje nic, co by mohlo Trumpa zastavit.

O to více, že Nejvyšší soud v předvečer „superúterý“ zrušil nedávné rozhodnutí státního soudu v Coloradu, které exprezidentovi bránilo zúčastnit se republikánských primárek v tomto státě.

Prakticky vymalováno je i na druhé straně barikády: Joe Biden jde v demokratických primárkách od vítězství k vítězství a mílovými kroky se blíží nominaci.

Swingující státy v akci

Nuda v primárkách nutí média k tomu, aby se více než nejaktuálnějším vývojem zabývala hlubšími analýzami. Jednu z nich přináší na svém webu deník Financial Times a rozebírá v nich situaci ve státech, které budou podle jeho analytiků klíčové.

V té souvislosti si připomeňme, že americké prezidentské volby rozhoduje lidové hlasování jen zčásti. Ačkoli se do značné míry řídí logikou přímé volby, přímými volbami reálně nejsou.

Formální volbu totiž vykonává sbor volitelů, který je tvořený delegáty zvolenými za jednotlivé státy. A protože ve většině států (s výjimkou málo lidnatých států Maine a Nebraska) platí, že vítěz v daném státě bere všechno neboli všechny volitele, kteří na daný stát připadají, je třeba k vítězství v prezidentských volbách získat minimálně 270 volitelů.

Hlavní zájem obou kandidátů se tak logicky zaměřuje na státy, které nejsou rozhodnuté. Tzv. swing states (nebo také battleground states) nepatří mezi bašty republikánů ani demokratů a v každých volbách tak představují otevřený prostor pro soupeření o každý hlas.

Jde o 77 vítězných volitelů

Podle Financial Times letos rozhodne celkem šest států, které si můžeme abecedně seřadit takto: Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Pensylvánie a Wisconsin. Tento sextet amerických států představuje dohromady 77 volitelů. V každém z nich přitom mohou rozhodovat skutečně drobné detaily. Pojďme se teď podívat na to, o jaké konkrétně jde.

Arizona ležící na jihozápadě Spojených států dodává celkem 11 volitelů. Před osmi lety volila Trumpa, minule ovšem rozdílem tří desetin procenta podpořila Bidena.

Klíčem k úspěchu tam bude – kvůli 370 mil měřící hranici s Mexikem – téma přistěhovalectví, jež se Bidenově administrativě daří zvládat jen ve velmi omezeném rozsahu. Svou roli tu ovšem sehraje i Trumpovo tvrzení o „ukradených volbách“, jež mimo jiné směřovalo právě do toho státu. Podle serveru Real Clear Politics tu momentálně vede Trump, a to s náskokem 5,5 procenta.

Spiknutí, vydírání, elektromobily…

V Georgii na americkém jihovýchodě, v níž minule taktéž o necelé tři desetiny procenta hlasů zvítězil Biden, probíhá jeden z mnoha Trumpových trestních případů. V okresu Fulton je exprezident obviněn ze zasahování do voleb v roce 2020, z několika spiknutí a vydírání.

Bidenovi může pomoci ekonomický boom, který tento stát prožívá v důsledku velkých investic do nových průmyslových odvětví na čele s výrobou baterií. Favoritem souboje o místních 16 volitelů je však zatím Trump, který vede o plných 6,5 procenta.

To v Michiganu, státě ležícím na hranicích s Kanadou, se hraje o 15 volitelů, které obhajuje stávající prezident Biden. Momentálně však vede o 3,6 procenta Trump. K Bidenovým největším handicapům tam patří podpora Izraele a „zelená“ politika.

Financial Times připomínají, že v Michiganu žije více než 100 tisíc voličů arabského původu a také obyvatelé univerzitních měst, kterým se často zajídá Bidenova bezvýhradná podpora izraelského postupu proti Hamásu a války v Gaze.

Listopadové hlasování bude ovšem záviset i na tom, který z kandidátů osloví početnou skupinu michiganských dělníků v automobilovém průmyslu. Biden sází na program reindustrializace v podobě podpory elektromobilů. Trump se opírá o její kritiku a říká: „Pokud vyhrajeme v Michiganu, vyhrajeme volby“.

Nevada dodá do sboru volitelů jen šest zástupců. Také oni však mohou být v případě hodně těsného výsledku rozhodující. Minule v tomto státě na západě Spojených států zvítězil Biden. Nyní je však favoritem Trump, který podle Real Clear Politics vede téměř o osm procent.

Nevadu trápí vůbec nejvyšší nezaměstnanost ze všech amerických států (5,3 procenta). Způsobila ji především covidová pandemie, která postihla státní kasina. Ta na ni reagovala rozhodnutím propustit řadu zaměstnanců a investovat do automatizace. Propuštění zaměstnanci mají jen malou šanci se vrátit a na žádnou jinou kloudnou práci většina z nich zatím nedosáhne.

Boj o „rezavý pás“ a právo na potrat

Největší počet volitelů ze zmíněné šestice států, konkrétně devatenáct, dodá průmyslová Pensylvánie na severovýchodě země. Financial Times připomínají, že „Biden hodně těží ze svých dělnických kořenů ve Scrantonu v Pensylvánii.“

Zvítězil tu minule a vede i teď. Jeho náskok ale dosahuje necelého jednoho procenta a bude tedy hodně záležet na tom, jestli získá „jak klimaticky uvědomělé voliče a progresivisty z měst, jako je Filadelfie, tak dělníky v rezavém pásu západní Pensylvánie a rozsáhlém státním průmyslu frakování břidlicového plynu“.

Financial Times si kromě toho všímají odporu místních odborů k nedávnému rozhodnutí Bílého domu zastavit další vývoz zkapalněného zemního plynu. Trump tu naopak sází na oslavu americké ropy i plynu a kritiku Bidenových „zelených“ opatření.

V dalším státě na severu země, Wisconsinu, v němž před čtyřmi lety Biden překlopil misky vah na svou stranu, se hraje o celkem deset volitelů. Ve Wisconsinu rozhodnou především otázky spojené s potraty. Demokraté budou sázet na kampaň o právu na potrat, republikáni se budou naopak snažit o zpřísnění potratové legislativy.

Přestože má Wisconsin silnou zemědělskou, a tedy přirozeně republikánskou voličskou základnu, leží tu i univerzitní města jako Milwaukee či Madison, kde pro změnu volí demokraty. Minule tu vyhrál současný prezident, teď asi o procento vede Trump.

Velkou neznámou – a přitom klíčovou – veličinou bude volební účast. Zatím se podle dostupných dat jeví, že jak republikánským, tak demokratickým voličům ve Wisconsinu jsou prezidentské volby vcelku ukradené.