Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
V Republikánské straně sílí rozladění s Trumpovou kampaní. Fundraising exprezidenta táhne mnohem méně než před čtyřmi lety. Zatímco na začátku roku 2019 měl 740 tisíc dárců, teď jich je necelých 520 tisíc.
Republikáni začínají mít obavy z předvolební kampaně Donalda Trumpa. Důvodem jsou peníze. Stavem exprezidentovy kampaně se podrobně zabýval deník Financial Times a zdůraznil hlavně dva aspekty. Exprezident má k dispozici méně podporovatelů než před čtyřmi lety touto dobou (mimochodem nakonec prohrál), a navíc velkou část jeho vlastních prostředků požírají účty za právní služby a prohrané soudní spory.
Jen za páteční rozsudek newyorského soudu Donald Trump zaplatí peněžitý trest ve výši 354,9 milionů dolarů (téměř 8,5 miliardy korun). A to není všem dnům konec, protože soudních sporů jej čeká ještě mnoho a řada z nich se zatím vůbec nevyvíjí v jeho prospěch.
Financial Times uvádějí, že Trumpova kampaň a přidružené politické akční výbory, které jsou tu právě od toho, aby získávaly peníze, přilákaly ve druhé polovině loňského roku cca 516 000 dárců. To vypadá na první pohled slibně. Jenže ve stejné fázi posledního klání o Bílý dům měl Trump k dispozici 740 tisíc dárců.
To prezident Biden měl ve druhé polovině roku 2023 o 40 tisíc dárců více než Trump. I tak jde o malé vítězství, neboť ve druhé polovině roku 2019, kdy se Joe Biden ucházel o demokratickou nominaci, měl o celou polovinu donorů méně.
Ještě horší je ale finanční bilance dárcovství. Zatímco takřka jistý republikánský kandidát vybral ke konci roku od svých dárců 189 milionů, Biden „naraisoval“ 202 milionů dolarů.
Financial Times v této souvislosti citují jednoho z představitelů Trumpovy kampaně z roku 2020. Ten sice popřel, že by už vyloženě blikaly „červené kontrolky značící nebezpečí“, ale zdůraznil, že akutně potřebují oficiální stranickou nominaci, aby mohli začít ostrou kampaň směřovanou na získávání peněz od malých dárců.
Někteří republikáni připomínají, že v minulosti byli právě drobní dárci, kteří poslali 200 a méně dolarů, základem Trumpova úspěchu. Zatímco „dárci z Wall Streetu s hlubšími kapsami posílali peníze jeho soupeřům“.
Ze slov republikánského politického stratéga Erica Wilsona plyne, že pokles počtu Trumpových donorů by mohl být „dalším znamením existující únavy dárců.“ Podle něj jsou už mnozí voliči vůči taktice digitálního fundraisingu otupělí a řadu z nich navíc trápí rostoucí životní náklady, jež jim znemožňují dát i menší příspěvek.
Toto všechno přichází v okamžiku, kdy se množí předpovědi, že letošní boj o Bílý dům může svou drahotou překonat i rok 2020. Biden tehdy získal dary v rekordní výši jedné miliardy dolarů, zatímco Trump dostal zhruba 775 milionů.
A navíc ve chvíli, kdy stratégové Bidenovy kampaně oznámili, že jejich kandidát má nyní k dispozici 130 milionů dolarů, čímž překonal dosavadní rekord pro demokratického kandidáta v této fázi kampaně.
Experti na volební marketing k tomu přidávají jednu starou poučku o fundraisingu. Připomínají psychologický efekt každého darovaného dolaru. Volič, který jej poskytne svému kandidátovi, se jím zavazuje dát mu hlas, a navíc udělat všechno pro to, aby vynaložený dolar nepřišel vniveč: aby byl dobrou a úspěšnou investicí.
