Komentář: Gigafactory na Karvinsku jako krásný příklad, proč nerosteme a nebohatneme

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Celý článek
0

Srbsko dá zelenou lithiu. Půjde o největší důl v Evropě

Srbsko před dvěma lety zastavilo plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě. Nyní se k projektu vrací. Velkou šanci mají britsko-australští těžaři ze společnosti Rio Tinto.

Srbsko před dvěma lety zastavilo plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě. Nyní se k projektu vrací. Velkou šanci mají britsko-australští těžaři ze společnosti Rio Tinto.

Celý článek
0

Ajťaček přibývá, stále jich je ale málo. Firmy mají zájem i o ženy na rodičovské

Že světu IT vládnou muži? To už tak úplně neplatí. Žen ajťaček postupně přibývá, byť jich je stále poměrně málo – a navíc nedosahují na takové platy jako jejich mužští kolegové.

Že světu IT vládnou muži? To už tak úplně neplatí. Žen ajťaček postupně přibývá, byť jich je stále poměrně málo – a navíc nedosahují na takové platy jako jejich mužští kolegové.

Celý článek
0

Tři roky, ve kterých nebylo normálního vůbec, ale vůbec nic

Normálního na uplynulých třech letech nebylo vůbec nic. Co to udělalo s úvěry a vklady v českých bankách?

Tři roky, ve kterých nebylo normálního vůbec, ale vůbec nic
ilustrační foto | Tomáš Turek, týdeník Hrot

Za poslední tři roky toho česká ekonomika a spolu s ní i bankovní systém zažily opravdu mnoho. Několik vln různých mutací koronaviru, které prošly populací většiny zemí na této planetě, vedlo k oslabení investorských, podnikatelských i spotřebitelských očekávání. Vlády a centrální banky na to reagovaly masivním uvolněním finančních podmínek, a to i ty, které si to neměly dovolit. Výsledkem podpory udržení příjmů obyvatelstva a subvencování firem byl vzestup depozit, patrný od Číny přes USA až po celou západní Evropu, nejen v Česku. Část z toho byla vynucená uzávěrami, část nejistotou a obavami z budoucnosti.

Když rizika pominula, odložená poptávka se nepotkala s nabídkou, která stále trpěla opakovaným narušením řady dodavatelských řetězců. Výsledkem byly inflační tlaky, jaké například Spojené státy nepoznaly čtyřicet let a Česko od liberalizace cen v roce 1991. Při zpětném ohlédnutí se ukazuje, že zejména velké centrální banky v čele s Federálním rezervním systémem a Evropskou centrální bankou na kumulaci rizikových faktorů reagovaly pozdě.

ČNB, která blahé paměti spustila sérii zvyšování úrokových sazeb v létě 2021, o den později než Maďarská národní banka, si za to vysloužila velké spílání od tehdejšího premiéra Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové. A co čert nechtěl, také od toho, na kterém hodně záleželo: prezidenta Miloše Zemana. Tomu totiž „padla karta“ a na sklonku funkčního období mohl obměnit skoro celou bankovní radu ČNB. Vůbec přitom nedal na svého odcházejícího guvernéra Jiřího Rusnoka, naopak vybíral „holubičí“ typy, jež s ním alespoň verbálně našly zalíbení v „dovezené inflaci“, kterou přece nezkrotíme zvedáním úrokových sazeb, a kdo to dělá, musí od válu. Do toho přišel útok Ruska na Ukrajinu loni 24. února.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit