Když se dnes řekne vodíkové auto, lidé si často představí, že do auta natankujete vodík, který se pak spaluje v motoru. I taková auta existují, jejich koncepty má například právě Toyota, ale současné sériové modely fungují jinak. Pohání je elektromotor, ale auto si energii neukládá ve velkých a těžkých bateriích, nýbrž si ji samo vyrábí v palivových článcích. Energie v nich vzniká chemickou reakcí vodíku a kyslíku. Palivových článků je celkem 330 a dohromady váží 52 kilogramů. Výsledkem chemické reakce je elektrická energie pro samotný pohon auta, ale ukládá se i do baterie (stejně jako při rekuperaci). Odpadem této chemické reakce je H20, tedy obyčejná čistá voda, která se dá i pít. Vždyť vodíková auta dokážou fungovat jako čističky vzduchu.

Přestože Toyota Mirai baterii má, je vcelku malá a s energií si auto hospodaří samo, nepřipojujete jej do zásuvky. Baterie je umístěna za opěradly zadních sedadel před kufrem, tvoří ji 84 lithium-iontových článků s napětím 310,8 voltu a kapacitou čtyři ampérhodiny, tedy 1,234 kilowatthodiny. Její hmotnost je 44,6 kilogramu, a mimochodem, i díky tomu se auto podařilo celkově ideálně vyvážit, poměr mezi nápravami je 50 : 50. Daní za to je nemožnost sklopit opěradla zadních sedadel a maličký kufr o objemu 270 litrů.

Velké zvenku, ale ne uvnitř

Je to velké auto, evropská vlajková loď značky, takže se od ní očekává jistá rozvážnost. Toyota Mirai stojí na podvozkové platformě TNGA-L, kterou japonská automobilka používá pro svůj luxusní model Crown Sedan, ale také pro Lexusy LC a LS.

Jakkoli je auto velké zvenku, uvnitř je místa překvapivě málo. Může za to hlavně vodíkový pohon, respektive jeho tři nádrže. Nacházejí se totiž pod středovým tunelem, pod zadní lavicí a pod podlahou kufru. Vejde se do nich celkem 5,6 kilogramu stlačeného vodíku.

foto Pavel Srp

Vpředu místo ubírá zejména velmi rozměrný středový tunel. Jinak si ale posádka na nedostatek místa stěžovat nebude. Prostor na ramena i hlavu je velkorysý. Nasedání ulehčují elektrické sedačky, které se po deaktivaci auta odsunou dozadu a po jeho opětovné aktivaci se zase posunou vpřed do původně nastavené pozice. O něco horší je to na zadních sedadlech, kde se zejména vyšším postavám nebude sedět úplně dobře. Prostoru pro nohy vzadu není mnoho, stejně tak pro hlavu, protože strop snižuje mechanismus (příplatkového) střešního okna. Podobně prostor omezují i výše zmiňované komponenty vodíkového pohonu.

Pohodlně a plynule

Jak auto působí zvenku, tak také jezdí. Je to velká a dlouhá loď, která se nad silnicí vlastně vznáší, přestože obouvá velké dvacítky s nepříliš vysokými pneu­matikami. Nerovnosti tlumí skvěle a do kabiny od podvozku nepouští prakticky žádný zvuk. Nejsilnějším slovem, které bychom pro jízdu v Toyotě Mirai mohli použít, je „plynulost“. Přesně tak se rozjíždí, přesně tak zatáčí a přesně tak i brzdí. Žádné sportovní ambice tohle auto nemá – ať už mluvíme o podvozku, nebo o pohonném ústrojí.

O pohyb vpřed se stará jeden synchronní elektromotor s permanentními magnety na zadní nápravě. Jeho výkon je 134 kilowattů / 182 koní a maximum točivého momentu je 300 newtonmetrů, ovšem díky vlastnostem elektromotoru je výkon k dispozici prakticky kdykoli, takže pružnost opravdu potěší. Absolutní zrychlování vás do sedačky nezarazí a na dálnici pocítíte nedostatek výkonu ještě výrazněji. A vlastně není divu – přestože Toyota Mirai nemá velké baterie, blíží se její pohotovostní hmotnost dvěma tunám. Za pomalé se ovšem auto označit nedá. Zrychlit z nuly na sto kilometrů v hodině zvládne podle technických údajů za rovných devět sekund a maximální rychlost je 175 kilometrů v hodině.

foto Pavel Srp

Při běžné jízdě můžete počítat s tím, že spotřeba vodíku bude kolem 1,0 až 1,1 kilogramu na sto ujetých kilometrů. Nesmíte ale vyjet na dálnici, kde překročí i 1,5 kilogramu na sto kilometrů. Díky 5,6kilogramovým nádržím tak můžete počítat s dojezdem mezi 400 až 500 kilometry. Problémem ale může být dotankování vodíku, protože vodíkových čerpacích stanic zatím není mnoho. U nás je spočítáte na prstech jedné ruky a ne všechny jsou veřejnosti volně přístupné. Jedna je v Ostravě, druhá v Praze a třetí v Litoměřicích. Do roku 2030 se to má změnit, Orlen Unipetrol plánuje do té doby provozovat 28 vodíkových plnicích stanic a dva vodíkové distribuční terminály pro železniční dopravu v Litvínově a Neratovicích.

Jeden kilogram vodíku se na čerpacích stanicích v současnosti prodává do tří stovek korun, což znamená, že plná nádrž bude stát něco přes 1600 korun. Jeden kilometr tak čistě v palivu vyjde asi na tři koruny. To odpovídá benzinovému autu při spotřebě přibližně osm litrů na sto kilometrů a průměrné ceně benzinu 38 korun za litr, případně naftovému autu při spotřebě devět litrů a ceně 34 korun za litr nafty.

Budoucnost bez kabelu

Toyota Mirai ukazuje i jinou budoucnost než jen tu s kabelem a nabíječkami. Jezdí sice také na elektřinu, ale zároveň není potřeba někde desítky minut nebo hodiny čekat, až se dobije akumulátor. Na druhé straně jde o auto, které dnes ještě prakticky není v České republice bez problémů použitelné, protože jakmile dojde vodík v nádržích, už nikam nedojedete. Čerpací stanice jsou od sebe vzdáleny stovky kilometrů, takže byste od jedné ke druhé ani nemuseli dojet. Jako auto je ovšem Mirai velmi příjemné, jednoznačně vyniká pohodlím a tichostí. Naopak zklame vnitřním prostorem nebo nemoderním infotainmentem.

Přesto si jej v České republice můžete bez problémů objednat, jeho cena začíná na 1 809 000 korunách s DPH, přičemž se nabízí ve dvou výbavových stupních Comfort a Executive; druhý jmenovaný stojí o sto tisíc víc. Samozřejmostí je možnost mít na autě „elektrické“ značky, a využívat tak drobné finanční úlevy, jako například vjezd na dálnice bez uhrazení elektronické dálniční známky, nulovou silniční daň, levnější povinné ručení anebo (zatím stále ještě) možnost parkování zdarma na modrých zónách.

Toyota Mirai FCEV (2023)

• Motor: elektromotor s vodíkovým článkem (FCEV)

• Výkon: 134 kW / 182 koní

• Zrychlení 0–100 km/h: 9,0 s

• Maximální rychlost: 175 km/h

• Spotřeba vodíku (kombinovaná): 0,79–0,89 kg / 100 km (WLTP)

• Rozměry (d, š, v): 4975 mm, 1885 mm, 1480 mm

• Provozní hmotnost: 1900–1950 kg

• Objem zavazadlového prostoru: 270 litrů

Autor je spolupracovníkem redakce a šéfredaktorem automobilového webu Auto-mania.cz