Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Plány těžební skupiny na odklon od uhlí zkomplikovaly vysoké ceny zemního plynu. Teplo z drahého plynu by příliš zatížilo odběratele.
Už v nadcházející topné sezoně mělo obyvatele Sokolova hřát teplo ze dvou nových plynových kotelen. Investice za 150 milionů korun měla nahradit dodávky z uhelné elektrárny Tisová a být součástí přechodu těžební skupiny do bezuhelné éry.
Sokolovská uhelná a sesterská společnost SUAS Group však investici kvůli drahému plynu pozastavily. „Jsme ve fázi, kdy máme pořízenou technologii a máme připraveny zemní práce, ale s ohledem na cenový vývoj zemního plynu by investice nedávala ekonomické ratio,“ vysvětluje Pavel Tomek, který stojí v čele Svěřenského fondu Františka Štěpánka, nedávno zesnulého většinového vlastníka společnosti. Fond po nedávném odchodu menšinového akcionáře Jaroslava Rokose skupinu zcela ovládl.
Vzhledem k rekordním cenám na burzách by totiž bylo „plynové“ teplo pro obyvatele Sokolova ekonomicky neúnosné. Společnost má přitom už objedány, a dokonce zaplaceny dva plynové kotle. Jejich instalace se však přesouvá minimálně na jaro 2023.
Podle Tomka je možná i varianta, že skupina projekt úplně odpíská. „Pokud by došlo k přerušení dodávek plynu z Ruska a nebyl by dostatek dodávek zemního plynu na přijatelné cenové úrovni, potenciál budoucnosti plynových kotelen v tuto chvíli nevidíme,“ míní Tomek.
Plyn na burzách stojí aktuálně šestkrát více než loni. Po většinu času proto nyní nevyrábí ani paroplynová elektrárna Vřesová, která je rovněž součástí skupiny. Zdroj původně využívající energoplyn z hnědého uhlí přešel na zemní plyn před dvěma lety. Za normálních okolností by podle Tomka jela Vřesová na plný výkon, kvůli rekordním cenám paliva se však její provoz nevyplatí.
