Vědci, kteří se zabývají studiem slonů, si v průběhu let všimli zajímavého jevu. Když slon takzvaně „zatroubí“ určitým způsobem ke skupině ostatních slonů, reagují na toto volání většinou všichni. Ovšem stává se, že na jiný druh vokalizace zareaguje pouze jeden konkrétní jedinec.
Výzkumníci se proto rozhodli, že zanalyzují 469 různých hlasových projevů u více než stovky slonů, žijících v národním parku Amboseli a v národní rezervaci Samburu. Nutno dodat, že afričtí sloni používají širokou škálu zvukových projevů od hlasitějšího troubení přes tiché dunění hlasivek až po pro člověka neslyšitelné infrazvuky. Podle agentury Reuters, která o studii publikované v časopise Nature Ecology & Evolution informovala, akademici pomocí modelu strojového učení v těchto voláních identifikovali unikátní zvuky, které by mohly mít ve sloní komunikaci stejnou roli jako lidská jména.
Následně pak přehráli zvukové záznamy 17 různým slonům, aby otestovali, jak budou tito jedinci reagovat na volání, které je zjevně adresováno jim, a na volání, které je zjevně adresováno nějakému jinému slonovi. A výsledky byly velmi zajímavé, sloni reagovali silněji na výzvy, které byly určeny přímo jim. Když slyšeli takové volání, měli tendenci chovat se nadšeněji, chodit směrem ke zdroji zvuku a vydávat více hlasových projevů, než když slyšeli volání, které bylo určené pro jiného jedince.
Podle behaviorálního ekologa Mickeyho Parda z Cornellovy univerzity, hlavního řešitele studie, tak výsledky naznačují, že sloni se nejspíše navzájem oslovují něčím, co se podobá jménu. A dělají to, když chtějí komunikovat se svými mláďaty. Nebo klidně i s dospělým jedincem, který se pohybuje ve větší vzdálenosti. Zkrátka si na něj zavolají a upoutají tak jeho pozornost.
„Je jisté, že aby se mohli sloni takto oslovovat, musí se naučit spojovat určité zvuky s konkrétními jedinci a pak tyto zvuky používat k upoutání pozornosti daného jedince, což vyžaduje sofistikovanou schopnost učení a pochopení sociálních vztahů,“ vysvětlil. A dodal, že tato skutečnost zdůrazňuje význam udržování sociálních vazeb mezi jednotlivci ve skupině.
Kromě lidí, kteří se navzájem oslovují skutečnými jmény, se vědci domnívají, že zvuky, připomínající jména, používají i papoušci a delfíni. Volání konkrétního člena skupiny pak vypadá tak, že jedinec napodobuje charakteristické zvuky zvířete, s nímž chce „hovořit“. Sloni se však dokážou učit a zvládají rozpoznat konkrétní jedince. A následně vůči nim použít individuální zvuky, které však nejsou jen prostým „papouškováním.“
