AI bude brzy chytřejší než celé lidstvo. Bez regulace nás ale čeká dystopická budoucnost, varuje šéf Apertia Tech

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Celý článek
0

Temu nezákonně prodává výrobky z nucených prací, tvrdí experti

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Celý článek
0

Hyundai pozastavil reklamu na Muskově síti X. Vadí mu antisemitský a nacistický obsah

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

Celý článek
0

Jan Skopeček: Zrušení karenční doby byla chyba. Napravme ji

Pokud opět přestaneme proplácet nemocenskou v první dny nemoci, pomůže to zaměstnavatelům i státnímu rozpočtu.

Jan Skopeček: Zrušení karenční doby byla chyba. Napravme ji
Jan Skopeček | foto Profimedia.cz

Karenční doba byla v platnosti deset let. V roce 2009 byla zavedena v rámci úsporných krizových opatření, zrušena byla v roce 2019 levicovou vládní koalicí ANO a ČSSD. Deset let nebylo její fungování nijak dramaticky rozporováno. Na to, že první tři dny nemocenské nebyly propláceny, jsme si zvykli.

Karenční doba rozhodně nebyla zdrojem žádného masivního odporu veřejnosti. Z omezení krátkodobého, a v případě ČR v mezinárodním srovnání nadprůměrného, marodění pramenily úspory v systému nemocenského pojištění a více odpracovaných hodin mělo i pozitivní vliv na výši vytvořeného produktu. Ušetřené zdroje mohly být využívány smysluplněji.

Ze statistik je zřejmé, že ničím neodůvodněná vyšší nemocnost v ČR oproti ostatním zemím byla minimálně zčásti způsobena zneužíváním institutu proplácené nemocenské od prvního dne nemoci.

Spolu se zrušením karenční doby ko­alicí ANO a ČSSD v roce 2019 došlo ke kompenzování nákladů zaměstnavatelům spojených s jejich povinností proplácet nově i první tři dny nemoci, a to snížením sazby nemocenského pojištění z 2,3 procenta na 2,1 procenta. Rozpočtové náklady na zrušení karenční doby činily v roce 2019 1,75 miliardy korun (karenční doba přestala platit v polovině roku), v roce 2020 již 3,5 miliardy korun.

Ve chvíli, kdy by se spolu se znovuzavedením karenční doby vrátily sazby nemocenského pojištění na původní úroveň, bylo by možné očekávat navýšení příjmů státního rozpočtu ve výši okolo 4,5 mi­liardy korun. To by mohlo pomoci během několika let uvést systém nemocenského pojištění, který je nyní každoročně v deficitu, zpět do rovnováhy.

Podle analýzy Akademie věd ČR se nepotvrdily ani černé scénáře o lidech přecházejících svá onemocnění a šířících na pracovištích nákazu. Zaměstnanci totiž pokles čerpaných dnů nemocenské téměř plně nahradili využíváním jiných forem absence, zejména stále častěji poskytovaným benefitem ze strany zaměstnavatelů v podobě takzvaných sick days, placenou dovolenou nebo neplaceným volnem.

Dnes by se logicky nabízel i již zdomácnělý institut home officu. Průměrný počet hodin na nemocenské se po zavedení karenční doby v roce 2009 snížil z dvaceti na něco málo přes deset. Fiktivní nemocnost významně poklesla. Naopak po zrušení karenční doby se stalo očekávatelné, nemocnost opět citelně vzrostla. V roce 2022, který již nebyl zkreslen covidem, došlo dle dat ČSSZ k nárůstu počtu dnů pracovní neschopnosti na 91 milionů, což bylo nejvíc od roku 2007, ale také srovnatelně s covidovými roky. V letech 2010 až 2018 to přitom bylo v průměru jen 62,4 milionu dnů ročně.

To nás přivádí k jedinému závěru, a sice že zrušení karenční doby bylo hospodářskou chybou. Data prokazující zneužívání nemocenské v případě, že karenční doba není zavedena, a naopak pokles zcela zřejmé fiktivní nemocnosti během doby jejího fungování napovídají jediné.

Ke karenční době bychom se měli vrátit. Pomůže to zaměstnavatelům, podpůrným argumentem je i pozitivní rozpočtový efekt. 

Autor je místopředsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za ODS, působí na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze.

Článek vyšel v týdeníku Hrot v rámci polemiky, opačný názor si můžete přečíst zde.