EU začne regulovat umělou inteligenci. Co všechno zakáže a jaké pokuty firmám hrozí?

Již od 2. srpna začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci. A dotkne se prakticky všech firem, které ji používají.

Již od 2. srpna začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci. A dotkne se prakticky všech firem, které ji používají.

Celý článek
0

Globální IT výpadek ochromil svět. Kolaps zasáhl letiště i banky

Provoz v mnoha odvětvích po celém světě dnes narušil rozsáhlý výpadek počítačových systémů. Některé letecké společnosti musely zastavit lety, mediální firmy přerušily vysílání a problémy měla i další odvětví, od bankovnictví a telekomunikací po zdravotnictví. Výpadek celosvětového odbavovacího systému postihl i pražské letiště. Podle médií a odborníků na IT zasáhl výpadek služby se systémem Windows od společnosti Microsoft a způsobila ho zřejmě nepovedená aktualizace softwaru od firmy CrowdStrike. Zatím se nezdá, že by šlo o úmyslný útok.

Provoz v mnoha odvětvích po celém světě dnes narušil rozsáhlý výpadek počítačových systémů. Některé letecké společnosti musely zastavit lety, mediální firmy přerušily vysílání a problémy měla i další odvětví, od bankovnictví a telekomunikací po zdravotnictví. Výpadek celosvětového odbavovacího systému postihl i pražské letiště. Podle médií a odborníků na IT zasáhl výpadek služby se systémem Windows od společnosti Microsoft a způsobila ho zřejmě nepovedená aktualizace softwaru od firmy CrowdStrike. Zatím se nezdá, že by šlo o úmyslný útok.

Celý článek
0

Komentář: Přestaňme už řešit dividendy, českou ekonomiku by nakoplo něco úplně jiného

Místo oblíbeného, ale ne zrovna produktivního naříkání na odliv zahraničního kapitálu bychom se měli zaměřit na to, co by české ekonomice pomohlo mnohem víc – rozvoj kapitálového trhu

Místo oblíbeného, ale ne zrovna produktivního naříkání na odliv zahraničního kapitálu bychom se měli zaměřit na to, co by české ekonomice pomohlo mnohem víc – rozvoj kapitálového trhu

Celý článek
0

Ruská plynová kosa padla na čínský kámen: plynovod Síla Sibiře 2 je na bodu mrazu

Dohoda o plynovodu mezi Ruskem a Čínou se zadrhla kvůli cenovým požadavkům Pekingu. Rostoucí závislost Moskvy na Pekingu brzdí ruskou ekonomiku i záchranu Gazpromu.  

Ruská plynová kosa padla na čínský kámen: plynovod Síla Sibiře 2 je na bodu mrazu
Plynovod Síla Sibiře 2 má propojit čínský trh s plynovými poli na severozápadě Ruska, která kdysi zásobovala Evropu. | foto Shutterstock.com

Ruské pokusy uzavřít s Čínou dohodu o strategicky veledůležitém plynovodu Síla Sibiře 2 se ocitly na mrtvém bodě, píše list Financial Times. Podle informací tří jeho zdrojů dávají Číňané Moskvě pocítit svoji převahu ve vzájemných ekonomických vztazích a požadují plyn levněji, než kam jsou Rusové s cenou ochotni zajít – prozatím.  

Tvrdý postoj Pekingu k plynovodu Síla Sibiře 2 ilustruje, jak nebývale vzrostla závislost kremelského vládce Vladimira Putin na ekonomické podpoře čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Podle zdrojů FT požadovali Číňané cenu jen nepatrně vyšší, než kolik čítají silně dotované ruské domácí ceny. Kromě toho se Peking zavázal kupovat pouze zlomek plánované roční kapacity plynovodu, jež obnáší 50 miliard metrů krychlových. 

Uvedení plynovodu do provozu by změnilo neutěšenou situaci Gazpromu, ruského státního plynařského monopolního vývozce. Propojilo by čínský trh s plynovými poli na severozápadě Ruska, která kdysi zásobovala Evropu (viz vizualizace). 

Gazprom utrpěl v loňském roce ztrátu ve výši 629 miliard rublů (6,9 miliardy dolarů), největší za poslední čtvrtstoletí. Důvodem byl prudký pokles prodeje plynu do Evropy, která postupovala při odklonu od ruské energetiky razantněji a úspěšněji, než Moskva čekala. 

Tři Putinovy požadavky 

Oficiální postoj Ruska zůstává nezměněn: Moskva je „přesvědčena o uzavření dohody o projektu Síla Sibiře 2 v blízké budoucnosti“. Podle zdrojů FT si však Rusové jsou vědomi toho, že situace je patová - a čas pro ně rozhodně nehraje. To také mělo být důvodem absence šéfa Gazpromu Alexeje Millera po Putinově boku během květnové státní návštěvy v Pekingu (místo toho byl na cestě do Íránu). Pro jakákoli seriózní jednání s čínskou stranou by přitom měl být nezbytný. Jeho nepřítomnost tak měla „vysoce symbolický význam,“ řekla FT Taťána Mitrovová z Centra pro globální energetickou politiku při newyorské Columbia University.

 

Dohoda o plynovodu byla jedním ze tří hlavních požadavků, které Putin při setkání se svým čínským protějškem vznesl. Kromě toho Putin v Pekingu naléhal na větší aktivitu čínských bank v Rusku a žádal, aby se Čína vyhnula mírové konferenci, kterou tento měsíc pořádá Ukrajina (poslední bod Si ruskému vůdci splnil – v pátek nechal oznámit, že ukrajinský summit ve Švýcarsku vynechá). 

Peking a Moskva také údajně diskutují o vyčlenění (nejméně) jedné banky, která by financovala obchod s komponenty pro ruský obranný průmysl. Čína se dosud tak otevřené podpoře ruské válečné agrese na Ukrajině bránila, aby se vyhnula americkým sankcím. Očekává se, že USA by každou takovou banku vyštípaly z globálního finančního systému. 

S dalšími požadavky už Putin tolik úspěchu neslavil. Dohoda o plynovodu je stále vzdálená a navrhovaná spolupráce s čínskými bankami bude patrně probíhat v podstatně menším rozsahu, než jak si ruská strana představovala.   

Čas hraje pro Peking 

Podle Alexandra Gabujeva, ředitele berlínského think-tanku Carnegie Russia Eurasia Center, neúspěch Ruska při zajišťování dohody dokládá, jak díky válce na Ukrajině má Čína ve vztahu k Rusku v současnosti jasně navrch. „Strategicky vzato by Čína mohla potřebovat ruský plyn jako bezpečný zdroj dodávek, nezávislý na námořních trasách, jež by byly ovlivněny v případě námořního konfliktu kolem Tchaj-wanu nebo Jihočínského moře,“ uvedl pro FT Gabujev. „Ale aby se to vyplatilo, potřebuje Čína skutečně velmi nízkou cenu a zároveň možnost pružně měnit výši svého závazku vůči Moskvě,“ dodal. 

Poptávka Číny po dováženém plynu má podle všeobecných odhadů do roku 2030 stoupnout na přibližně 250 miliard metrů krychlových ročně (v roce 2023 činila méně než 170 miliard). Znamená to, že ještě v roce 2030 by většinu požadovaného objemu pokryly dodávky plynovodů i LNG podle stávajících smluv obou zemí. Až v roce 2040 by rozdíl mezi čínskou poptávkou po dovozu a stávajícími závazky dosáhl 150 miliard metrů krychlových. 

Čas přitom podle Gabujeva hraje do karet Pekingu. Rusko nemá alternativní pozemní trasu pro vývoz plynu, a Gazprom tak bude pravděpodobně muset čínské podmínky přijmout. „Čína může počkat, aby z Rusů dostala co nejlepší nabídku. Stejně tak může počkat, až se mezinárodní pozornost věnovaná jejím vztahům s Ruskem přesune jinam,“ řekl. „Plynovod lze postavit poměrně rychle, protože plynová pole jsou již obhospodařená. A Rusové celkem vzato nemají žádnou jinou možnost, jak tento plyn prodat.“ 

Gazprom v provazech 

Před válkou na Ukrajině se Gazprom spoléhal na prodej plynu do Evropy za vysoké ceny, aby mohl z politických důvodů dotovat ruský domácí trh. Již dnes však Čína platí Rusku za plyn méně než ostatním dodavatelům. Průměrná současná cena činí 4,4 dolaru za milion Btu (britských tepelných jednotek), zatímco v případě Myanmaru je to deset dolarů a v případě Uzbekistánu pět dolarů, vypočítali výzkumníci think-tanku při Columbia University z celních údajů za období 2019-21. 

Vývoz Gazpromu do Evropy klesl od roku 2022 na 22 miliard metrů krychlových v roce 2023 z průměrných 230 miliard ročně v předválečném desetiletí. Po vypršení letošní dohody o překládce s Ukrajinou na konci roku tento pravděpodobně dále poklesne. 

Pokud by se Moskvě nepodařilo navýšení dodávek do Číny dohodnout, byla by to pro ruskou ekonomiku velká rána. Nezveřejněná zpráva jedné z velkých ruských bank podle FT nedávno vyloučila Sílu Sibiře 2 ze své prognózy budoucího vývoje v Gazpromu. To snížilo očekávaný zisk firmy pro rok 2029 (kdy banka očekávala zahájení provozu) o téměř 15 procent.