Rozpočet skončil v lednu s deficitem 26 miliard, je to druhý nejhorší výsledek v historii Česka

Lednové příjmy dosáhly 147,5 miliardy korun, meziročně byly o 11,5 procenta vyšší. Výdaje za první měsíc roku byly 173,5 miliardy korun, o 24,7 procenta víc než v roce 2023.

"Meziroční srovnání lednového hospodaření státního rozpočtu hodnotím pozitivně. Výsledek je zkreslen tím, že jsme letos odeslali zálohu 30,5 miliardy korun na financování dvou měsíců regionálního školství 31. ledna a loni 1. února. Bez těchto zkreslujících faktorů by letošní lednový výsledek představoval meziroční zlepšení o více než deset miliard korun," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministr dále zdůraznil, že plnění rozpočtu není lineární a že podle lednového výsledku nelze usuzovat na celoroční výsledek. "Výsledku hospodaření státního rozpočtu po skončení prvního měsíce nelze přisuzovat velkou váhu," řekl.

Budoucnost vody v Česku? Bude dražší a bude se muset šetřit

Češi stále žijí ve vodním blahobytu. Otočí kohoutkem a teče pitná voda. V budoucích letech to ale nemusí být samozřejmost – vodohospodáři varují před vysokými náklady na udržování současné infrastruktury a dalšími investicemi do jejího rozvoje. Zamíchat cenou může i nová evropská legislativa pro úpravu odpadních vod.

Češi stále žijí ve vodním blahobytu. Otočí kohoutkem a teče pitná voda. V budoucích letech to ale nemusí být samozřejmost – vodohospodáři varují před vysokými náklady na udržování současné infrastruktury a dalšími investicemi do jejího rozvoje. Zamíchat cenou může i nová evropská legislativa pro úpravu odpadních vod.

K meziročnímu růstu příjmů přispěl zejména vyšší výnos daní. Nejdynamičtěji rostlo inkaso spotřební daně, které za leden činilo 14,1 miliardy korun, o 20,9 procenta víc než loni. Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 13,3 procenta na 14,5 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) se vybralo 38,2 miliardy korun, meziročně o 6,2 procenta víc. Dopady změn DPH i spotřebních daní obsažené v konsolidačním balíčku se podle ministerstva začnou výrazněji projevovat až v dalších měsících.

Výdajovou stranu rozpočtu ovlivnila zejména dříve zaplacená záloha pro regionální školství. I díky tomu meziročně vzrostly běžné výdaje o 24,5 procenta na 170,7 miliardy korun. Objemově nejvýznamnější výdajovou položkou jsou dlouhodobě sociální dávky, na kterých bylo v lednu vyplaceno 77,2 miliardy korun, z toho 61,1 miliardy korun tvořily důchody. Meziročně se objem vyplacených dávek zvýšil o 5,6 miliardy korun.

Kapitálové výdaje vzrostly o 41,3 procenta na 2,7 miliardy korun. V lednu jsou ale tyto výdaje obvykle nízké, protože investiční aktivita je silnější ve druhé části roku.

V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.

Inflace v eurozóně zpomalila během ledna na 2,8 procenta

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně pokleslo v prvním měsíci letošního roku na 2,8 procenta z prosincové hodnoty 2,9 procenta. Přispěl k tomu další pokles cen energií.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně pokleslo v prvním měsíci letošního roku na 2,8 procenta z prosincové hodnoty 2,9 procenta. Přispěl k tomu další pokles cen energií.