Podle britského epidemiologa Marka Woolhouseho BBC během pandemie covidu-19 záměrně dramatizovala publikované zprávy. „Stanice vzbuzovala zavádějící dojem, že jsou všichni covidem ohroženi na životě. Vzácná úmrtí jinak zdravých lidí byla prezentována jako norma,“ prohlásil ve čtvrtek epidemiolog před nezávislou vyšetřovací komisí (UK Covid-19 Inquiry), která se snaží zpětně posoudit způsob, jakým Británie reagovala na pandemii.
„Lidé najednou získávali dojem, že snad virus nerozlišuje,“ řekl epidemiolog. To podle něj ale nebyla pravda již tehdy, a zatímco dřív na tuto skutečnost se svými kolegy upozorňoval jen na základě svého odborného úsudku, dnes je to prý potvrzeno i daty.
Smrtí byly ohroženy rizikové skupiny, zejména senioři a lidé trpící jinými závažnými chorobami. Nikoli celá populace.
Příprava na lockdown
„Riziko úmrtí na covid-19 je desettisíckrát vyšší u osob starších 75 let než u osob mladších 15 let,“ řekl expert při slyšení. Sám se prý během prvních vln pandemie opakovaně snažil média informovat, že jimi prezentované zprávy nejsou podávány objektivní formou.
Jenže ho nikdo nevyslyšel. „Mám podezření, že tyto mylné informace byly ponechány v článcích a reportážích v platnosti po celý rok 2020, protože to následně poskytovalo ospravedlnění pro uzavření celé populace lockdowny,“ sdělil profesor.
Ve výsledku prý ale lockdowny poškodily právě ty lidi, které měly chránit. A to kvůli tomu, že měli zhoršený přístup ke zdravotní péči, omezovala se sociální péče a zdravé lidi poškozoval všudypřítomný strach.
Woolhouse během slyšení zdůraznil, že znaky manipulace předváděl již během pandemie vládní poradní panel Independent Scientific Pandemic Insights Group on Behaviours. Vláda prý ve své strategii vycházela z analýz poradního panelu, který například varoval, že se „lidé necítí dostatečně osobně ohroženi“.
Vyděšená populace
Veřejnoprávní BBC měla podle něj následně dramatizovat zpravodajství, což prý způsobilo, že lockdowny byly pro vystrašenou veřejnost přijatelnější. „Když BBC vzbuzovala dojem, že jsou všichni ohroženi, stalo se to v podstatě překážkou pro zacílení intervencí na zranitelnou menšinu, která byla reálně vysoce ohrožena.“ Neospravedlnitelné bylo podle Woolhouseho třeba zavření škol.
Vyjádření Woolhouseho, o němž velmi obšírně informuje třeba respektovaný britský deník Telegraph, není první tohoto typu. U speciální parlamentní vyšetřovací komise v minulosti vypovídali i jiní experti. „Už v únoru 2020 jsme věděli, že covid-19 nepředstavuje univerzální riziko. To platí dodnes. Data byla k dispozici vládě i jejím poradcům. Přesto se rozhodli jít cestou strašení celé populace,“ nechal se slyšet klinický psycholog Gary Sidley.
BBC Woodhouseho kritiku odmítla. „O pandemii jsme informovali v souladu s přísnými redakčními standardy BBC, a to s využitím řady oficiálních a vědeckých zdrojů. Informovali jsme o událostech ve Velké Británii a po celém světě tak, jak se odehrávaly,“ reagoval mluvčí BBC.
Způsob informování o covidu-19 se probíral i v České republice. Tehdejší vláda Andreje Babiše opakovaně čelila kritice za řadu opatření, například kvůli zavřeným školám. Také některá média se dostala pod palbu za to, že prý o opatřeních vlády, a to zejména na začátku pandemie, informovala až příliš nekriticky.
