Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
V 11. století mohl pytlák skončit v otroctví. Slavný rybníkář Jakub Krčín nechával pytláky věšet, ovšem v 19. století už jim většinou hrozilo jen pár měsíců vězení
Pozdě večer 1. června 1933 navštívil místního lékaře v Moravské Nové Vsi neznámý muž, který byl podle Lidových novin „zraněn střelou do pravé hýždě“. Lékaři se to zdálo podezřelé, a tak uvědomil četnictvo. Z dotyčného se vyklubal „známý zloděj“ Josef Hunkař z nedalekých Tvrdonic a krátce poté objevil kdosi v lese mrtvolu hajného Josefa Mikulíka.
Hunkař po chvíli zapírání přiznal, že ho Mikulík překvapil při pytlačení, vypukla přestřelka a hajný „klesl mrtev k zemi“. Dodejme, že přestřelka to musela být pořádná, protože podle pitvy byl „nešťastný hajný střelen osmi ranami do různých částí těla“. Hunkař dále vypověděl, že zbraň schoval u kamaráda v Tvrdonicích, ránu si obvázal, sedl na kolo a – nehledě na prostřelený zadek – vyrazil do pět kilometrů vzdálené Nové Vsi. Četnictvo poté provedlo několik domovních prohlídek, při nichž bylo v Tvrdonicích „nalezeno množství zbraní“, takže Lidové noviny mohly konstatovat, že „pytláctví provozovalo asi deset místních občanů“.
Podobných případů lze v dobových novinách najít spoustu, pytláctví je ovšem ve skutečnosti starší než všechny noviny světa. Již roku 1045 pytlačil v knížecích lesích jistý Luben z Křepenic a byl za to odsouzen k smrti. Jak ale víme z prací historika Josefa Šusty, kníže Břetislav I. se nad pytlákem smiloval a coby otroka ho daroval Břevnovskému klášteru.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
