Kravský hnůj se v Indii stává zásadním energetickým zdrojem. Má nahradit zemní plyn

Sběr kravského hnoje se stává zajímavou energetickou variantou pro Indii, která v počtu obyvatel už předstihla Čínu. Výroba bioplynu má snížit závislost na dovozu zemního plynu.

Sběr kravského hnoje se stává zajímavou energetickou variantou pro Indii, která v počtu obyvatel už předstihla Čínu. Výroba bioplynu má snížit závislost na dovozu zemního plynu.

Celý článek
0

Komentář: Spoříme, spoříme, ale k čemu nám to je?

Když už Česko hledá cestu, kudy a jak se dostat z pasti pomalého růstu, nevyhnutelně se přitom musí podívat na to, jak nechávají české domácnosti svoje peníze pracovat.

Když už Česko hledá cestu, kudy a jak se dostat z pasti pomalého růstu, nevyhnutelně se přitom musí podívat na to, jak nechávají české domácnosti svoje peníze pracovat.

Celý článek
0

Akcionáři firmy Shell opět odmítli klimatickou rezoluci aktivistických investorů

Na valné hromadě energetického giganta Shell akcionáři již počtvrté za sebou odmítli přijmout rezoluci požadovanou skupinou aktivistických investorů. Předložený návrh vyzýval společnost k urychlenému odklonu od fosilních paliv a přísnějším emisním cílům v souladu s Pařížskou dohodou o klimatu.

Na valné hromadě energetického giganta Shell akcionáři již počtvrté za sebou odmítli přijmout rezoluci požadovanou skupinou aktivistických investorů. Předložený návrh vyzýval společnost k urychlenému odklonu od fosilních paliv a přísnějším emisním cílům v souladu s Pařížskou dohodou o klimatu.

Celý článek
0

Pytlák lesa pán

V 11. století mohl pytlák skončit v otroctví. Slavný rybníkář Jakub Krčín nechával pytláky věšet, ovšem v 19. století už jim většinou hrozilo jen pár měsíců vězení

Pytlák lesa pán
ilustrace | Profimedia.cz

Pozdě večer 1. června 1933 navštívil místního lékaře v Moravské Nové Vsi neznámý muž, který byl podle Lidových novin „zraněn střelou do pravé hýždě“. Lékaři se to zdálo podezřelé, a tak uvědomil četnictvo. Z dotyčného se vyklubal „známý zloděj“ Josef Hunkař z nedalekých Tvrdonic a krátce poté objevil kdosi v lese mrtvolu hajného Josefa Mikulíka.

Hunkař po chvíli zapírání přiznal, že ho Mikulík překvapil při pytlačení, vypukla přestřelka a hajný „klesl mrtev k zemi“. Dodejme, že přestřelka to musela být pořádná, protože podle pitvy byl „nešťastný hajný střelen osmi ranami do různých částí těla“. Hunkař dále vypověděl, že zbraň schoval u kamaráda v Tvrdonicích, ránu si obvázal, sedl na kolo a – nehledě na prostřelený zadek – vyrazil do pět kilometrů vzdálené Nové Vsi. Četnictvo poté provedlo několik domovních prohlídek, při nichž bylo v Tvrdonicích „nalezeno množství zbraní“, takže Lidové noviny mohly konstatovat, že „pytláctví provozovalo asi deset místních občanů“.

Za pytláctví otrokem

Podobných případů lze v dobových novinách najít spoustu, pytláctví je ovšem ve skutečnosti starší než všechny noviny světa. Již roku 1045 pytlačil v knížecích lesích jistý Luben z Křepenic a byl za to odsouzen k smrti. Jak ale víme z prací historika Josefa Šusty, kníže Břetislav I. se nad pytlákem smiloval a coby otroka ho daroval Břevnovskému klášteru.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit