Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Česko se stále zcela nevzpamatovalo z globální pandemie covidu-19, která vypukla téměř před čtyřmi lety v Číně. Mnozí lidé trpí zdravotními potížemi, některé průmyslové obory se nevrátily na úroveň před koronavirem
Extrémní únava, dušnost, poruchy spánku nebo bolesti hlavy či kloubů. Část pacientů, kteří prodělali těžkou formu nemoci covid-19, stále čelí zdravotním potížím. Vyplývá to ze studie Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Je to jeden z důkazů, že ačkoli se život v Česku po „nekonečné“ pandemii zdánlivě vrátil do původních kolejí, v některých ohledech se země z koronaviru a následných krizí dodnes neoklepala.
V případě postcovidových zdravotních potíží je dobrou zprávou alespoň to, že se objevují u méně pacientů, než lékaři původně očekávali. „Na počátku koronavirové pandemie jsme se obávali toho, že se riziko vzniku postcovidových problémů může týkat každého druhého pacienta, který byl hospitalizován s těžkým covidem. To se nám ale po více než dvouletém sledování nemocných naštěstí nepotvrdilo,“ uvedl Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Ze studie vyplývá, že se obtíže týkají sedmi procent pacientů, kteří přežili akutní covid-19. S vysokým rizikem postcovidového syndromu byly spojené především první varianty viru na počátku pandemie. Méně pacientů mělo obtíže po nákaze variantou omikron. Podle Koblížka to souvisí s tím, že covid-19 prodělala už více než polovina české populace, a tak se z něj stala relativně běžná nemoc. „Velká část osob v Česku je navíc naočkovaná, někteří lidé i více dávkami,“ připomněl Koblížek, který je také vědeckým sekretářem České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
