Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Českému průmyslu se stále nedaří, ale objevují se první známky optimismu

Index nákupních manažerů (PMI) dál ukazuje na pokles českého průmyslu. Útlum se ale zpomaluje a výrobci byli optimističtí ve výhledech na nadcházející rok. Důvěra byla nejvyšší za bezmála 12 měsíců.

Českému průmyslu se stále nedaří, ale objevují se první známky optimismu
ilustrační foto | Shutterstock.com

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v únoru dál zhoršily. Tempo útlumu nicméně polevuje a začíná se (velmi opatrně) blýskat na lepší časy. Index nákupních manažerů (PMI) dosáhl 44,3 bodu, uvedla dnes společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je přitom předělem mezi růstem a poklesem sektoru. V lednu index PMI činil 43 bodů.

Odvětví klesá od června 2022. Výroba v českých zpracovatelských firmách se v únoru stále snižovala, ale pomaleji než dřív. Domácí i zahraniční poptávka zůstala slabá a firmy v omezování výdajů pokračovaly v propouštění a v redukci zásob. Výrobci ale byli optimističtí ve výhledech na nadcházející rok a důvěra byla nejvyšší za bezmála 12 měsíců.

"Data PMI v únoru ukázala na zmírnění poklesu v českém zpracovatelském sektoru a firmy zaznamenaly známky optimismu. Světlým bodem byly slabší poklesy výroby a nových zakázek a nejvyšší stupeň důvěry za téměř rok. Firmy se nicméně vyhýbaly náborům a zvyšování nákupní aktivity, spíš v rámci redukce výdajů propouštěly pracovníky na plný úvazek a dál čerpaly ze zásob," uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jones.

Ceny vstupů vzrostly podle ní poprvé za rok a inflaci poháněly náklady na dopravu a mzdy. Zvýšení výdajů bylo nepatrné, ale přesto se neodrazilo na prodejních cenách, protože firmy si chtěly v náročných obchodních podmínkách udržet konkurenceschopnost a zlevňovaly, dodala.

Pokles nových zakázek v české výrobě byl v únoru sice nejslabší za tři měsíce, ale stále prudký. Účastníci průzkumu zmiňovali útlum poptávky na domácích i exportních trzích způsobený odkladem objednávek vzhledem k ekonomické nejistotě. Vyšší provozní náklady se spojovaly s vyššími cenami energií, dopravy a výdaji na mzdy.

Snížení zaměstnanosti v polovině prvního čtvrtletí podle firem poháněly snahy omezit výdaje. Tempo propouštění bylo prudké a šlo ruku v ruce se silným poklesem rozpracovanosti. Ten byl nicméně nejslabší od září 2022.