Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Pohledy investorů a památkářů se mnohdy diametrálně odlišují. Momentálně úřady řeší plánovanou rekonstrukci prvního československého mrakodrapu na pražském Žižkově
Když v roce 1934 dokončili na pražském Žižkově funkcionalistickou budovu tehdejšího Všeobecného penzijního ústavu, vyvolalo to mimořádný architektonický ohlas. Nejen doma, ale také ve světě. Dokonce takový, jakého se za hranicemi už nedostalo žádné jiné moderní československé nebo české stavbě. Teď, 88 let po slavnostní kolaudaci, se o památkově chráněné budově, kterou zná většina Čechů jako dlouholeté sídlo odborů, znovu velmi hlasitě mluví. Chystá se totiž její zásadní rekonstrukce.
Mezi památkáři, historiky architektury a dalšími lidmi z oboru už ovšem takové nadšení nevyvolává. Třicet profesorů a dalších osobností z několika univerzit a vysokých škol (včetně dvou v Bratislavě a jedné v německých Cáchách) dokonce v otevřeném dopisu novému ministrovi kultury Martinu Baxovi (ODS) vyjádřilo obavu z toho, „že bude-li tato funkcionalistická stavba světového významu narušena, Praha tak bude v očích světové kulturní veřejnosti zostuzena“.
Za projektem stojí současní vlastníci objektu, což je rodina Valových, která je známá především jako majitel společnosti Siko, největšího tuzemského prodejce koupelnového vybavení. Investoři odmítají, že by chystaná rekonstrukce poškodila vzhled a charakter domu, který bývá označován za první československý mrakodrap. Zatímco nyní jsou v objektu především nefunkční kanceláře, nově by tam největší část měly tvořit stovky moderních dostupných nájemních bytů – pro mladé, studenty, hasiče, učitele nebo zdravotní sestry.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
