Českomoravská konfederace odborových svazů i menší Asociace samostatných odborů jsou bezesporu vlivné organizace. A jejich požadavky musí brát vláda vážně. Nejen ona. Odboráři umějí tvrdě vyjednávat o mzdách a pracovních podmínkách i s velkými zaměstnavateli. Předseda ČMKOS Josef Středula i šéf ASO Bohumír Dufek jsou – řekněme – výrazné a nepřehlédnutelné osobnosti.

Dvě odborové asociace mají navzájem napjaté vztahy, ale jedno mají společné. Nevlastní téměř žádný majetek. ČMKOS je závislá na členských poplatcích od odborových svazů a přilepšuje si čerpáním národních a evropských dotací. Bývalý odborářský majetek z éry socialismu totiž vlastní někdo jiný – pohrobek ROH s dlouhým názvem Majetková, správní a delimitační unie odborových svazů (MSDU).

Zmíněnou instituci ovládá zhruba dvacítka odborových organizací, která má inkasovat peníze z postupně rozprodávaného majetku. Hraje se tu zhruba o čtyři miliardy korun. Rojí se spekulace, že budou „projedeny“ při rozmařilém životním stylu odborářských bossů a širší členská základna z nich nebude mít žádný prospěch. 

Střelba z řad konkurence

Podle zdroje týdeníku Hrot je dělení majetku v řadách odborářů ožehavým tématem, ale zatím se o něm diskutuje takříkajíc za zavřenými dveřmi. Výjimečně otevřeně se k tématu nedávno vyjádřil předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Ano, to je ten provokatér, který prohlásil, že mu nevadí, pokud polovina restaurací během pandemie koronaviru zkrachuje; dokonce by to považoval za očistný proces.

Dufek ve vyjádření pro web Fintag.cz kritizoval prodej tradičního sídla ČMKOS i dalších odborových svazů – 52 metrů vysokou funkcionalistickou budovu v Praze na Žižkově. „Nemají členskou základnu, nemají peníze a funkcionáři potřebují další peníze na svou činnost,“ uvedl na adresu dalších odborových organizací.

Odbory dnes nenabízejí ani oblíbený benefit z minulé éry – dovolenou ve vlastních horských hotelech a penzionech. „Dnes toto odbory nabídnout nemohou, protože z rekreačního majetku jim zbylo jen torzo. A ten majetek, který zbyl, tvrdě vydělává na živobytí odborářských funkcionářů,“ tvrdí Bohumír Dufek.

Faktem je, že o většinu hotelů odboráři přišli již v roce 1997, kdy majoritní podíl v akciové společnosti G.E.N. od svazů odkoupila investiční skupina Cimex byznysmena Petra Lukeše. Největší horské hotely dnes působí pod značkou Orea Hotels. Odborově organizovaní zaměstnanci se tam mohou ubytovat, ale platí plné ceny – tak jako každý jiný klient.

Provoz se prodraží

Počet nemovitostí v držení MSDU se dál snižuje. Například v roce 2016 došlo podle výroční zprávy této organizace k prodeji Domu odborových svazů v Brně, hotelů Medlov a ČHS a několika pozemků, což vyneslo celkem 284 milionů korun. O rok později následoval prodej hotelů Zadov a Děvín, školicího střediska Hláska a dalších pozemků, tentokrát v součtu za 71 milionů.

Výnos z prodeje majetku se používá k navyšování vlastního jmění unie, případně k vyrovnání závazků vůči členům – odborovým organizacím. Více k tomu zjistit nelze: výroční zprávy MSDU jsou poměrně stručné a mnohé odborové organizace výroční zprávy ani účetní závěrky nepublikují. Část získaných peněz padne na pokrytí běžných provozních nákladů; hospodaření MSDU je totiž – po vynechání prodeje aktiv – ztrátové.

Plně se to ukázalo v roce 2018, kdy nebyl dokončen žádný významnější prodej majetku. Hospodaření MSDU předloni skončilo se ztrátou převyšující 37 milionů korun. Výnosy v objemu 140 milionů zkrátka nestačily na vykrytí všech nákladů, jež se vyšplhaly na 177 milionů. Unie proto musela sáhnout do peněz vydělaných v předchozích letech.

Největší transakcí za posledních pět let byl prodej sídla odborových svazů v Praze na Žižkově. Podle dohody uzavřené v červenci 2018 jej koupil investiční fond Lucros SICAV, který zastřešuje podnikatelské aktivity Jaroslavy Valové (zakladatelky firmy SIKO koupelny) a její rodiny. K přepisu vlastnictví budovy nicméně došlo až počátkem loňského roku. MSDU z prodeje žižkovského věžáku získala 981 milionů korun a díky němu uzavřela loňské hospodaření s čistým ziskem 606 milionů korun.

To nejlepší na konec

Podle informací na webu MSDU představují nejhodnotnější majetek v držení unie dva pražské hotely – Olšanka a Imperial. Dále se jedná o čtyři ubytovací zařízení v turisticky atraktivních lokalitách a administrativní budovu v Praze (více viz grafika s přehledem majetku). MSDU má za úkol zbývající majetek – v odhadované hodnotě čtyř miliard korun – prodat do roku 2027.

Dostáváme se k zásadní otázce: Kdo na několikamiliardový výnos z prodeje nemovitostí dosáhne? Mělo by se jednat zhruba o 20 odborových svazů, které stále drží podíl v MSDU. Nejvíce členů, a tedy největší podíl, zde má Odborový svaz Kovo, mezi další podílníky patří například svaz Echo, Unios či odborový svaz pohostinství, hotelů a cestovního ruchu.

Oslovené odborové svazy se na dotazy týdeníku Hrot týkající se vypořádání majetku a následného použití získaných peněz vyjádřily jen stručně a vyhýbavě. Respondenti se často omezili na větu, že majetkové záležitosti jsou v kompetenci MSDU a že se k nim nemohou vyjadřovat. Předseda Odborového sdružení železničářů Martin Malý uvedl, že jeho svaz z MSDU vystoupil již před více než 15 lety, a tudíž o současném dění v této oblasti nemá žádné informace.

Sdílnější nebyl ani ředitel MSDU Jiří Bulan. „Odpovědi, které po mně požadujete, jsou vnitřní záležitostí členů MSDU OS, neveřejnou informací přímo související se zachováním obchodního tajemství, a z tohoto důvodu vám na ně nemohu odpovědět,“ zareagoval Bulan.

Vymírající druh

Odborové svazy a jejich asociace mají stále značnou váhu, i když členská základna se rychle zmenšuje. V době sametové revoluce bylo odborově organizováno zhruba 5,5 milionu zaměstnanců. Poté nastal rychlý pád, před 20 lety se jednalo o pouhých půl milionu osob. Podle posledních známých dat z poloviny loňského roku evidovaly členské organizace ČMKOS v součtu už jen 289 tisíc odborářů. Konkurenční Asociace samostatných odborů jich napočítala dalších 78 tisíc.

Další problém je v tom, že odboráři jsou roztříštěni do několika desítek odborových svazů. Mnohé z nich mají už jen stovky nebo nižší tisícovky členů. Významnější členskou základnu eviduje už jen svaz Kovo s 97 tisíci účastníky. Při nízkém počtu členů si odborový svaz těžko vydělá na svůj provoz. Za této situace reálně hrozí v úvodu nastíněný scénář: výnos z prodeje majetku odborů z éry socialismu padne na mzdy, kanceláře, auta a jiné benefity odborářských bossů.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.