Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Německý energetický koncern Wintershall je až příliš „zaháčkován“ v Rusku ve společných projektech s Gazpromem. Podle britské protikorupční organizace Global Witness projekt těžby plynu na Sibiři, na kterém participuje německá společnost, slouží ruské armádě a dodává jí pohonné hmoty.
Německý plynárenský a ropný koncern Wintershall Dea dlouhodobě spolupracuje s ruským státním gigantem Gazprom na těžbě zemního plynu na Sibiři. Ani brutální útočná válka Kremlu, která už trvá přes čtrnáct měsíců, na tom nic nezměnila.
Navíc podle zjištění Rádia Svobodná Evropa a britské protikorupční organizace Global Witness je firma zapletena do výroby pohonných hmot, které odebírá ruská armáda.
Wintershall Dea patří ze dvou třetin chemickému obru BASF a z jedné třetiny skupině LetterOne ruského oligarchy Michaila Fridmana. Německý koncern byl také klíčovým hráčem ve financování projektu Nord Stream 2, který byl po začátku války německým státem pozastaven.
Navíc se ukazuje, že Wintershall i nadále investuje do svých četných aktivit na ruském trhu s plynem a s pohonnými hmotami, které se vyrábějí z plynného kondenzátu. Organizace Global Witness zjistila, že zemní plyn vytěžený na západní Sibiři je dodáván do rafinerie ve městě Salavat v ruském regionu Baškortostán.
Pohonné hmoty – motorovou naftu a letecké palivo – pak ve velkém odebírá ruská armáda, ale i některé ruské bezpečnostní agentury, jako je Federální ochranná služba (FSO), jež je zodpovědná za bezpečí Putina a jeho okolí.
Už loni v listopadu německý týdeník Der Spiegel napsal, že palivo z kondenzátu z plynového pole, které spoluvlastní Wintershall, mohou používat ruské stíhačky a bombardéry, jež útočí i na civilní cíle na Ukrajině.
Německý koncern taková obvinění popírá a namítá, že neexistují důkazy, že se letecké palivo pro ruskou armádu vyrábí právě z produktů pocházejících z polí, která vlastní. V tomto případě z plynového pole Achimov, které má Wintershall Dea napůl s Gazpromem.
Nicméně potenciální zapojení německého byznysu do ruských státních zakázek bude stále více obestřeno tajemstvím, protože ozbrojené složky je nemusí zveřejňovat. V lednu 2023 německý koncern ale slíbil, že z ruského trhu odejde, poté co došlo na příkaz ruské vlády fakticky k vyvlastnění jeho aktiv, která převyšují částku pět miliard eur.
Podle Rádia Svobodná Evropa ale koncern z Kasselu stále vlastní podíly ve dvou společných projektech s Gazpromem, ve společnostech Achimgaz a Achim Development. Rafinerie v Salavatu, která zpracovává kondenzát právě z polí Achimov, pak z velké části dodává různé dieselové produkty ruské armádě. Už před invazí vzrostly objemy železničních dodávek paliva do ruských regionů, které sousedí s Ukrajinou. Po celé období války se udržují na konstantně vysoké úrovni, od konce roku 2022 dále vzrostly.
Britský deník The Financial Times v únoru napsal, že management Wintershallu doufal, že veškeré finanční ztráty, které souvisí s podnikáním na ruském trhu, budou plně kompenzovány po skončení války.
Vedení společnosti také zvažuje, že bude německou spolkovou vládu žádat o finanční kompenzace, které by byly vyplaceny formou německých vládních záruk a mohly by dosáhnout až 2,5 miliardy eur. To by znamenalo, jak připomenul deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, že by odškodnění za dlouholeté podnikání v Rusku vyšlo německé daňové poplatníky velmi draho.
