Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Frankfurt přivítal ramadán rozsvícenými světly. Vyvolal tím debatu o islámu v Německu

Bývalý německý prezident Christian Wulff vyzval k větší toleranci vůči muslimským tradicím. Debatu vyvolal krok radnice ve Frankfurtu nad Mohanem, která zavedla večerní osvětlení města oslavující ramadán. Wulff navrhl, aby se ve školách kromě vánočních koled zpívaly muslimské písně.

Frankfurt přivítal ramadán rozsvícenými světly. Vyvolal tím debatu o islámu v Německu
Islámské vyznání je v Německu na vzestupu, ilustrační foto | Shutterstock.com

Německo řeší citlivé téma soužití většinové společnosti, která má křesťanské kořeny, s muslimy. Pozornost aktuálně vyvolala radnice ve Frankfurtu nad Mohanem, jež po vzoru Londýna vyzdobila centrum města zářícími světly oslavujícími ramadán, největší svátek islámu.

Hvězdy, zářící půlměsíce a lucerny jsou doplněny nápisy Happy Ramadan. V německém centru finančnictví a bank žije na 150 tisíc muslimů, tvoří tedy okolo 15 procent populace téměř osmisettisícového města, vysvětlila tento krok radnice, jež je vedená sociálními demokraty a Zelenými. Místní muslimská komunita pochopitelně vstřícný krok ocenila.

K pochvale se přidal i bývalý německý prezident křesťanský demokrat Christian Wulff. Podle něj je třeba muslimy v německé společnosti podporovat a umožnit jim slavit náboženské svátky stejně jako třeba křesťanské Vánoce. „Nikdy bych si nemyslel, že o tom budou tak velké národní debaty,“ řekl k výzdobě ve Frankfurtu. Vedení německých měst a obcí by podle něj mělo o těchto věcech rozhodovat lokálně.

Jak tvrdí někdejší prezident, jedná se o důležitý signál v době, kdy v německé armádě slouží přes pět tisíc muslimů a kdy je kapitánem německé fotbalové reprezentace İlkay Gündoğan, jehož rodiče pocházejí z Turecka. Politik dodal, že bez přistěhovalců by byla současná německá fotbalová reprezentace na úrovni Lichtenštejnska.

Ve svém zápalu pro multikulturalismus Wulff navrhl, aby děti v německých školách zpívaly nejen křesťanské koledy před vánočními svátky, ale také muslimské písně oslavující ramadán.

Už jako úřadující prezident v roce 2010 zaujal prohlášením, že islám je součástí identity Německa. „Islám patří k Německu. Tak jsem to řekl, a tak to říkám i nyní,“ poznamenal Wulff v rozhovoru pro Die Welt. Proto by podle něj mělo být zavedeno islámské náboženské vyučování v němčině nebo školení imámů v Německu. Nyní se většina islámských duchovních vzdělává v Turecku.

Okomentoval rovněž rostoucí popularitu protiislámské strany Alternativa pro Německo (AfD). „Jsou to skuteční pravicoví extremisté, kteří chtějí zásadně změnit naši zemi,“ zdůraznil s tím, že je ve hře zákaz této strany, který je ale právně složitý a může se táhnout řadu let. Proto německým politikům z ostatních stran doporučil, aby voličům pečlivě vysvětlovali, proč by volba pravicových populistů byla pro Německo chybou.

Exprezident stále občas zastupuje Německo, například v roce 2019 byl na Ukrajině během inaugurace prezidenta Volodymyra Zelenského a o dva roky dříve na pohřbu thajského krále. Je rovněž předsedou správní rady neziskové organizace Deutschlandstiftung Integration, jež prosazuje integraci cizinců v německé společnosti.