Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Benedikt Roezl byl zřejmě nejvýkonnějším „lovcem orchidejí“ všech dob. Dnes by za to rodáka ze středočeských Horoměřic čekalo vězení, 19. století ale hledělo na věci jinak.
Úplně první rostlinou, kterou Benedikt Roezl v červnu 1854 sebral, zabalil do bedny a poslal z Mexika do Evropy, byla magnolie. O měsíc později si na květinovém trhu v hlavním městě Mexika všiml neznámé „libě páchnoucí“ květiny a od indiánů se dozvěděl, že roste asi den cesty daleko. Když už se na místo trmácel několik dní, všiml si tří ozbrojených jezdců. „Jeden z nich slezl s koně a bez všakých okolků vzal mi zlaté hodinky a 12 dolarů,“ vzpomínal později Roezl na své začátky v časopise Flora.
Vypadalo to s ním bledě, ovšem když loupežníkům vyložil, že hledá kytky, nazval ho jeden z nich bláznem: „Byl jsem propuštěn na svobodu, neboť pověreční Mexikáni mají ve vážnosti blázna a jmenují bláznem každého, kdo zaměstnává se takovými věcmi, které Mexikána nikterak nezajímají.“
Vše mu vrátili a nechali ho jít. Roezl pak skutečně nalezl místo, kde rostly „tisíce a tisíce“ květin, které nazval Bouvardia humboldtii a jejichž výhonky rozeslal do evropských skleníků. Loupežníky pak na svých cestách potkal ještě mnohokrát, což ho, jak tvrdil, nestálo jen mnoho peněz, ale také mnoho bití. Stoicky proto mínil, že „je nejlépe bez zdráhání peníze jim vydati“, neboť pánové věnující se „tomuto šlechetnému loupežnickému řemeslu“ neradi žertují a „ku pověšení na strom nedělají velké okolky“.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
