AI bude brzy chytřejší než celé lidstvo. Bez regulace nás ale čeká dystopická budoucnost, varuje šéf Apertia Tech

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Celý článek
0

Temu nezákonně prodává výrobky z nucených prací, tvrdí experti

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Celý článek
0

Hyundai pozastavil reklamu na Muskově síti X. Vadí mu antisemitský a nacistický obsah

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

Celý článek
0

Válka proti drogám nefunguje. Kolumbie loni vyprodukovala nejvíc kokainu v historii

Hlavní světový producent kokainu loni zaznamenal mimořádný rok. Největší byla sklizeň i plocha nově osázená kokou. Nový prezident kvůli tomu chce změnit protidrogovou politiku

Válka proti drogám nefunguje. Kolumbie loni vyprodukovala nejvíc kokainu v historii
Policista ze speciální protidrogové jednotky, který 5. července 2009 zadržuje tajnou továrnu na zpracování kokainu v bolivijské vesnici Tigrillo (ilustrační foto) | foto Profimedia.cz

Loni v polovině června uběhlo padesát let od okamžiku, kdy americký prezident Richard Nixon oficiálně vyhlásil „válku proti drogám“. Jejích cílů bylo více, jeden z hlavních ale ležel v zahraničí, konkrétně v Kolumbii, zemi s největší produkcí kokainu na světě.  

Spojené státy od roku 1971 do Bogoty poslaly na boj proti drogovým kartelům miliardy dolarů. Výsledek boje s kokainovými kovboji ale působí rozpačitě: Kolumbie loni, k padesátému výročí od zahájení „války“, dosáhla nového rekordu v produkci kokainu. Zároveň se historicky nejvíce zvětšila plocha osázená rostlinami koky. Je tak zaděláno na další, ještě bohatší sklizně.

Nový kolumbijský prezident Gustavo Petro má proto další argument pro své tvrzení, že válka Američanů proti drogám selhala. Petro změnu kurzu protidrogové politiky ohlásil hned po srpnovém nástupu do funkce; měla by být podle všeho méně represivní. Konkrétní plány ale zatím úplně jasné nejsou.

Více a efektivněji

Produkci kokainu v Kolumbii od roku 2001 v pravidelných každoročních zprávách monitoruje Úřad OSN pro drogy a kriminalitu. V té aktuální píše o mimořádně úspěšném roku 2021, tedy alespoň pro narkobyznys.

Celková sklizeň koky v Kolumbii loni stačila k výrobě zhruba 1 400 tun kokainu, což je o 14 procent více než v roce 2020. Osázená plocha kokových polí ale vzrostla dokonce o 43 procent a přesáhla 200 tisíc hektarů. Přestože se úřadům další desítky tisíc hektarů úrody podařilo zničit, „kokainové zemědělství“ loni dosáhlo rozměrů, které ještě v historii nemělo.

Produkce přitom ještě není na vrcholu. Zpráva OSN upozorňuje, že nově osázená pole přinášejí první výnosy po dvou až čtyřech letech, takže se jejich loňské rozšíření ve statistikách produkce teprve projeví. 

Růst bude o to výraznější, že pěstitelé v posledních sezonách vysazují odolnější a produktivnější odrůdy koky. Díky tomu dosahují až o pětinu vyšších výnosů na hektar. Při současném trendu má Kolumbie nakročeno k překonání hranice 2 000 tun kokainu vyrobených ročně. 

S narkobarony po dobrém

Společný boj kolumbijských úřadů s Američany proti narkobaronům přinášel během posledních padesáti let střídavé úspěchy. Zřejmě ty největší se dostavily poté, co na konci 90. let americký prezident Bill Clinton vyhlásil Plan Colombia. 

Clintonův program, v jehož rámci poslaly USA do Bogoty přes 10 miliard dolarů, pomohl mimo jiné posílit kolumbijské represivní složky. Díky vyzbrojení armády získaly protidrogové jednotky na určitý čas převahu nad ozbrojenými guerillami, dařilo se likvidovat koková pole. Mezi lety 2000 a 2012 se i díky pravidelnému „práškování“ pesticidy zmenšila plocha, na níž se surovina pro výrobu kokainu pěstovala, zhruba o 70 procent.

Pak se ale trend obrátil –⁠ i díky tomu, že kolumbijská vláda rozhodla o zákazu pesticidů na likvidaci polí kvůli znehodnocování půdy a obavám z jejich karcinogenních účinků. Od roku 2013 do roku 2020 se tak pěstební plocha ztrojnásobila a dál roste.

Farmáři zpracovávají listy koky k výrobě kokainové základní pasty na tajné farmě (ilustrační foto)
foto Profimedia.cz

Na rozdíl od svých předchůdců je dnešní kolumbijský prezident Gustavo Petro daleko méně nakloněný tvrdému represivnímu přístupu k drogovým mafiím. Při jeho nástupu do funkce dokonce panovaly ve Spojených státech obavy, zda se nechystá pěstování koky, potažmo samotný kokain, úplně legalizovat. 

To ale nový prezident popřel. Přesto je změna přístupu evidentní: nová hlava státu chce postupovat vstřícně. Spíš než ničení úrody plánuje farmářům nabízet substituční programy. Jednoduše řečeno, ti ze zemědělců, kteří přejdou na jiné, legální plodiny, se dočkají státních subvencí. 

Do nejchudších oblastí Kolumbie, kde se koky pěstuje nejvíc, pak chce směrovat nové sociální programy. A s gangy prý plánuje místo války nejprve zkusit najít mírovou dohodu.

Příliš lákavé zisky

Je otázkou, nakolik se vstřícnější přístup úřadů projeví v praxi. Na základě historických zkušeností je namístě spíše skepse. Dosud nikdy v historii se „po dobrém“ nepodařilo produkci kokainu omezit. 

Není divu –⁠ celosvětová poptávka po droze spolu s bohatnutím společnosti roste a zisky na všech stupních produkčního a distribučního řetězce jsou příliš lákavé, než aby je dokázaly nahradit státní sociální programy.

Pro ilustraci několik čísel. Podle Jeremyho McDermotta z InSight Crime, webové stránky, která analyzuje organizovaný zločin, si mexické gangy mohou v Kolumbii koupit kilo kokainu za 3 000 dolarů, píše The Economist. Cena téhož kilogramu ovšem stoupne na osm až 12 tisíc dolarů ve Střední Americe, na 20 tisíc dolarů ve Spojených státech, 35 tisíc dolarů v Evropě a až 100 tisíc v Austrálii. 

Ziskovost navíc prudce stoupá spolu s tím, jak jednotlivé články distribučního řetězce drogu ředí levnějšími látkami. Drogové gangy jsou díky tomu tak bohaté, že v samotné Jižní Americe dokážou úspěšně čelit policii i armádě –⁠ mohou si dovolit stejné, ne-li lepší vybavení.

Například týdeník The Economist proto nedávno opět otevřel téma legalizace kokainu, která je podle magazínu jedinou skutečně efektivní cestou, jak potlačit nelegální obchod s touto drogou. 

Legalizace kokainu by astronomické zisky srazila na úroveň, kdy by se drogový byznys spojený s násilím a další kriminalitou jednoduše nevyplatil. Kromě toho, že by bylo méně obětí drogových válek, obrovské sumy vydávané na represi by ušetřila i Kolumbie či Spojené státy.

Více šňupání, méně mrtvých

The Economist připouští, že zařazení kokainu mezi povolené substance by s sebou přineslo i negativa. Je například téměř jisté, že by se zvýšil počet jeho uživatelů. 

Paradoxně by ale naopak ubylo obětí drog. Většina z nich ve Spojených státech totiž neumírá na předávkování samotným kokainem; otravy způsobují jiné, mnohem nebezpečnější látky jako fentanyl, jímž se čistá droga „pančuje“. Pokud by se kokain prodával v regulovaných prodejnách, byla by hlídaná i kvalita.

Nejlepším důkazem z historie, že legalizace návykových látek navzdory všem negativům přináší lepší výsledky než represe, je ostatně americká prohibice z 20. a 30. let. Během platnosti zákazu alkoholu vznikly zcela nové zločinné skupiny, prudce narostla kriminalita, spotřeba lihu (často také pančovaného nebezpečnými přísadami) se nejenže nesnížila, ale dokonce rostla. Po zrušení prohibice všechny tyto problémy s kriminalitou zakrátko zmizely.

Bohužel z politického hlediska jsou nápady na legalizaci nejen marihuany, ale i dalších drog zřejmě ještě na dlouhou dobu neprosaditelné. Aby měla legalizace plný pozitivní efekt, muselo by k ní navíc dojít nejen v Kolumbii a Spojených státech, ale i dalších zemích. K tomu se politici kvůli obavám z negativních reakcí veřejnosti jen tak neodhodlají.