Kdysi dávno v internetovém pravěku v říjnu 2005 na pouze devět měsíců existující stránce YouTube se svým pověstně širokým úsměvem zazářil fotbalista Ronaldinho. Brazilská hvězda si na roztřeseném videu, které jako historicky první překonalo milion zhlédnutí, vyzkoušel nové bílé kopačky od firmy Nike. Žongluje s balonem, aniž ho téměř nechá spadnout na trávník a bez rozmyslu ho napálí na branku. Trefí břevno. A hned zase. Pětkrát za sebou.

Fanoušci se dodnes dohadují, zda zprvu nepřiznaná reklama byla natočena v jednom záběru nebo umně upravena. Každopádně Ronaldinho byl tehdy na vrcholu slávy. Koho by napadlo, že hrdina toho videa, z jehož dlouhé řady úspěchů jmenujme jen titul mistra světa z roku 2002 nebo individuální Zlatý míč za rok 2005, skončí o patnáct let později v paraguayském vězení kvůli použití falešného pasu.

Jeho příběh ukazuje, jak se dá z globálního výsluní padnout až na dno. Teprve na konci srpna se čtyřicetiletý muž, jehož občanské jméno zní Ronaldo de Assis Moreira, po pětiměsíčním nedobrovolném pobytu v Paraguayi, který částečně strávil za mřížemi, vrátil do vlasti.

Bratr Roberto jako medvědář

Býval to útočník s talentem od pánaboha, který své nadání ve srovnání se supermany dnešní kopané Messim a Cristianem Ronaldem naplno nevyužil. Už ve třiceti letech zabalil evropskou kariéru (Paris Saint-Germain, FC Barcelona, AC Milán) a vrátil se do méně náročné brazilské ligy, kde se mu dařilo se střídavými úspěchy. Především proto, že místo tréninku se více věnoval nočnímu průzkumu barů. Jeho tehdejší klub Flamengo dokonce zřídil horkou linku, kam fanoušci mohli volat, pokud dlouhovlasého sportovce zahlédli se sklenkou v ruce.

Skandály ho od té doby pronásledují. A to mnohem závažnější, než je přílišná náchylnost k tequile nebo ke krásným ženám, které měnil častěji než štulpny. Dostával se totiž do konfliktu se zákony a vždy za tím byl jeho o devět let starší bratr Roberto. I on byl profesionální fotbalista. Když v sedmnácti letech podepsal smlouvu s Grêmio Porto Alegre, dostal rodinu z chudého slumu do rezidenční čtvrti. Když o několik let později zemřel na selhání srdce při plavání v bazénu jejich otec, musel ho Roberto svému dvanáctiletému bráškovi nahradit.

Brzy poznal, že sourozencův talent je zcela mimořádný. Vzdal se tedy kariéry a dělal mu manažera. Od té doby zařizoval veškerý servis a bratr se mohl soustředit jen na střílení gólů. Podle Paula Odoneho, bývalého prezidenta klubu z Porto Alegre, Roberto bratra fakticky zbavil svéprávnosti a od počátku ho zneužíval. I proto, že Ronaldinhova genialita byla omezena pouze na hřiště. Ukázalo se to třeba v momentech, kdy s ním Coca-Cola zrušila exkluzivní smlouvu, protože její tvář na tiskové konferenci popíjela konkurenční Pepsi.

Profimedia.cz

Během Ronaldinhovy aktivní kariéry bratrova dominance nebyla veřejně tak vidět, protože se o fotbalistu ucházely ty nejlepší manšafty s nejlepšími rozpočty. Ale úpadek nastal po posledním výkonnostním vzepětí, když s průměrným Atlético Mineiro dokázal v roce 2013 vyhrát jihoamerický Pohár osvoboditelů. Pak už jen paběrkoval sportovně, ale i ekonomicky. Roberto mu dohazoval nedůstojné společenské štěky – například účast v reality show ve Spojených arabských emirátech, roli v ruské reklamě na supermarket nebo vystoupení ve filmu s boxerem Mikem Tysonem.

A co hůř, párkrát ho dostal do křížku se zákonem. V roce 2018 exfotbalista svou tváří zaštítil pyramidovou hru s kryptoměnami „18k Ronaldinho“, kvůli které na ně prší žaloby. O tři roky dříve si bratři v rodném státu Rio Grande do Sul postavili 70metrové rybářské molo na zátoce Guaíba. Bylo to v přírodní rezervaci a bez povolení.

Právě tady začíná cesta do paraguayského kriminálu. Úřady jim totiž nařídily zaplatit pokutu v přepočtu 34 milionů korun, k čemuž se sourozenci neměli. Když tak po opakovaných výzvách neučinili, přišlo v prosinci 2018 jako trest odebrání cestovních dokumentů, což omezilo Roberta v tom, aby bratra vodil kolem planety jako medvěda.

Turistický velvyslanec bez pasu

Fotbalový bohém se musel omezit na domovskou Brazílii. Zaujal především tím, že se vyfotil v národním dresu s číslem 17. Tím podpořil v prezidentské kampani Jaira Bolsonara, který se proslavil množstvím rasistických a tzv. machistických výroků a který měl pro volby právě sedmnáctku. Populista drtivě triumfoval a z Ronaldinha udělal neplaceného velvyslance pro cestovní ruch. Mělo to tu vadu na kráse, že bývalý hráč nemohl aktivně lákat cizince k návštěvě pláží pod Kristovými otevřenými pažemi či do Amazonie, protože stále neměl platný doklad.

Začátkem března ale bratři odletěli do sousední Paraguaye, kde je zatkli, protože použili falešné paraguayské pasy. Proč to učinili, je záhadou. Brazilci totiž mohou tuto zemi uprostřed kontinentu navštívit pouze se svojí občankou.

Podle všeho oběma mužům někdo napovídal, že pohraniční služba Paraguaye je v naprostém rozkladu. A tak se (z legrace?) rozhodli, že notoricky známý Ronaldinho, na kterého před letištěm čekali fanoušci s transparenty, dokáže projít kontrolou s falešným pasem. Star se poté nechala v tisku slyšet: „Byli jsme naprosto překvapeni, že dokumenty nejsou pravé.“ Těžko ale uvěřit, že ve své naivitě netušil, že není Paraguaycem.

Bratři do Asunciónu přiletěli, aby Ronaldinho zaštítil humanitární aktivity nadace Andělské bratrstvo, kterou vede obchodnice s nevalnou pověstí Dalia Lópezová Trochová, která mimojiné organizuje slavnosti společenské smetánky.

Ona dáma, která nejdříve odmítala vyslyšet předvolání s výmluvou na covid-19 a která se nyní nalézá neznámo kde, je v Paraguayi podezřelá z toho, že přes svou nadaci propírá peníze z politické korupce nebo obchodu s drogami.

Na rozdíl od ní oba de Assisové zůstali 32 dní za mřížemi. Nedá se říct, že by trpěli, protože se dostali do VIP věznice v metropoli Asunciónu, kam bývají zavírání zkorumpovaní politici či policejní důstojníci. Uskutečnil se tu mimo jiné zápas, o kterém místní média s gustem informovala. Vězni s bývalým reprezentantem v čele nastoupili proti týmu dozorců. Vyhráli 11:2, mistr světa pět gólů vstřelil a na dalších šest nahrál. Vítězové místo poháru obdrželi šestnáctikilové sele.

Přestože Ronaldinho i v base, kde oslavil i své čtyřicátiny, jako vždy rozdával úsměvy a rozzářeně pózoval dozorcům na selfíčkách, právní zástupci vyjednali, aby bratři byli po zaplacení kauce ve výši 35 milionů korun propuštěni do domácího vězení. Strávili ho v prezidentském apartmá luxusního hotelu Palmaroga, jehož personál byl z jejich přítomnosti nadšen, protože jinak byl kvůli pandemii téměř prázdný.

Dokonce Ronaldinhovi vyklidili jeden prostorný pokoj, aby tam mohl s merunou trénovat svoje parádičky. Že by netradiční příprava na sportovní restart? V latinskoamerických médiích se totiž spekuluje, že další zlobivé dítě tamní kopané Diego Armando Maradona, který jde z jedné neúspěšné trenérské štace do druhé, mu chce nabídnout místo v sestavě argentinského týmu Gimnasia y Esgrima La Plata, které právě koučuje.

Jen hlupák

Koncem srpna soud upustil od dalšího vyšetřování možného podílu na praní špinavých peněz. Odsoudil je pouze k mastné pokutě. Pro Ronaldinha jsou to dva miliony korun a pro jeho bratra, který pro falešné doklady dodal snímky obou mužů, ještě v přepočtu o 400 tisíc korun více. Roberto se také navíc musí každý čtvrtrok hlásit na brazilské policii pro případ, že by se vyšetřování kolem Dalie Lópezové více rozjelo.

Brazilci se potížemi svého idolu v těžkých časech koronaviru, který na ně drtivě dopadl (2. největší počet obětí hned po USA), alespoň trochu škodolibě pobavili. Zvláště když slyšeli krutá slova, která na Ronaldinhovu obranu pronesl pro list Folha de São Paulo jeho obhájce Adolfo Marín. Zněla: „Nevěděl, že se jedná o zločin. Nerozuměl tomu, že se jedná o zfalšované dokumenty. Je to prostě hlupák.“

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

Ještě větší fotbalista, než jsme doufali