Ani třetinová sleva nestačí kupcům v Indii, aby nakupovali přebytky ropy, jež se Putinovu Rusku hromadí v zásobnících. Také Čína začíná tlačit na Kreml, aby získala lepší cenu. Dá se očekávat, že tvrdá jednání o slevách budou pokračovat s tím, jak Brusel plánuje uvalit embargo na ruskou ropu, které by mělo začít platit do konce tohoto roku.
I když je jasné, že Rusko pro svůj zemní plyn a ropu kupce nakonec najde, pokud budou sankce Západu jednotné, bude to mít stále obtížnější a bude muset prodávat výrazně pod tržní cenou. Problémy působí sankce pro asijské kupce i proto, že velké globální pojišťovny nechtějí náklad na tankerech pojistit a banky odmítají půjčovat peníze na dobu, kdy se ruské fosilní zdroje převážejí.
I proto asijští zákazníci požadují stále větší rabat, aby pokryli větší míru rizika a dodatečné náklady na dopravu. V případě indických kupců „akce“ ve výši třiceti procent nestačí. Žádají cenu ropy za méně než sedmdesát dolarů za barel, napsala agentura Bloomberg. Ruský export ropy do Indie nicméně stále tvoří pouhý zlomek celkového dovozu, loni to byla tři procenta.
Stejné těžkosti provázejí také export ruského uhlí, které se převáží vlaky nebo kamiony do Číny. Export tohoto zdroje ale činí jen deset procent příjmů z exportu ropy a čtvrtinu vývozu zemního plynu. Loni Rusko jen z exportu ropy získalo přes 180 miliard dolarů.
„Ani soukromí čínští obchodníci nechtějí ruské uhlí kvůli strachu ze západních sankcí,“ tvrdí odborník na čínskou energetiku Si-čou Čou z americké pobočky poradenské společnosti S&P Global.
Moskva najde způsob, jak komodity prodat
Rusko se může ale spolehnout na to, že poptávka po energetických komoditách bude růst a Moskva nakonec najde způsob, jak své nerostné bohatství na trzích prodat, předpokládají zástupci energetického sektoru.
Současná energetická krize je nicméně podle amerického ekonomického historika Daniela Yergina, jenž se zaměřuje na moderní historii energetických šoků, horší než ropná krize v sedmdesátých letech, protože ceny raketově rostou nejen u ropy, ale i u zemního plynu a uhlí.
Cílem protiruských sankcí by mělo být to, že blokáda ruského exportu bude natolik zásadní, že země dokáže vyvážet jen část surovin za minimální ceny. V tomto duchu se vyjádřil šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Zrušení vývozu do Evropy a minimální příjmy z ruského exportu ropy a plynu nejsou to samé, zdůraznil. Doslova každý dolar nebo euro, které Putin za prodej surovin získá, mohou hrát v dlouhodobém horizontu roli.
IEA připomenula, že Rusko může mít problém s vývozem zemního plynu, protože dokáže zkapalnit jen desetinu své produkce. Zbytek dodává potrubím hlavně do Evropy. A LNG dodávky už stejně většinově nabízí na asijském trhu.
Na druhé straně Čína už v minulosti prokázala, že umí využít ve svůj prospěch západní ekonomické sankce, kterým čelil Írán nebo Venezuela. „Číňané dokázali najít řešení pro íránskou ropu, pro venezuelskou ropu,“ uvedl Michal Meidan z Oxfordského institutu energetických studií.
Navíc se předpokládá, že se poptávka po ropě v největší asijské ekonomice do podzimu zvýší, nyní je stále utlumena proticovidovými opatřeními, jež zasáhla Šanghaj nebo Peking. Čínští komunisté budou chtít oživit ekonomický růst stavbou infrastruktury, jako jsou nové železnice a silnice. To si vyžádá použití těžké techniky s velkou spotřebou nafty.
