Čínská odveta za elektromobily: uvalí cla na brandy z EU. Ta se chce bránit

Čína zavede prozatímní antidumpingová cla 30,6 až 39 procent na dovoz brandy z Evropské unie. Děje se tak poté, co členské státy sedmadvacítky umožnily zavést definitivní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Evropská komise ihned reagovala, že rozhodnutí Číny napadne u Světové obchodní organizace. Oznámená cla považuje za neodůvodněná a je odhodlána bránit unijní průmysl před zneužíváním obchodních opatření. 

Čína zavede prozatímní antidumpingová cla 30,6 až 39 procent na dovoz brandy z Evropské unie. Děje se tak poté, co členské státy sedmadvacítky umožnily zavést definitivní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Evropská komise ihned reagovala, že rozhodnutí Číny napadne u Světové obchodní organizace. Oznámená cla považuje za neodůvodněná a je odhodlána bránit unijní průmysl před zneužíváním obchodních opatření. 

Celý článek
0

Hrozí válka o ropu? Izraelská odveta Íránu by mohla zamávat s cenami paliv

Potenciální rozšíření konfliktu na Blízkém východě – pokud by Izrael splnil své výhrůžky a zaútočil na Írán – by mělo vážný dopad na světový trh s ropou.

Potenciální rozšíření konfliktu na Blízkém východě – pokud by Izrael splnil své výhrůžky a zaútočil na Írán – by mělo vážný dopad na světový trh s ropou.

Celý článek
0

ČNB hromadí zlato, letos navýšila zásoby už na čtyřnásobek

Česká národní banka (ČNB) ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. Ke konci září jeho množství v rezervách centrální banky dosáhlo 1,492 milionu troyských uncí, což odpovídá 46,41 tuny. Od začátku roku 2023 narostly zlaté rezervy ČNB na čtyřnásobek. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv.

Česká národní banka (ČNB) ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. Ke konci září jeho množství v rezervách centrální banky dosáhlo 1,492 milionu troyských uncí, což odpovídá 46,41 tuny. Od začátku roku 2023 narostly zlaté rezervy ČNB na čtyřnásobek. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv.

Celý článek
0

Chytrá Amálie. Na klimatické změny s hi-tech čidly a senzory

Vědci na Křivoklátsku zkoušejí, jak by mohla fungovat krajina ve druhé polovině 21. století.

Chytrá Amálie. Na klimatické změny s hi-tech čidly a senzory
Vlastimil Osoba z České zemědělské univerzity u jednoho z umělých mokřadů, které dokážou odbourávat dusík, fosfor nebo draslík. | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Pár kilometrů od letního prezidentského sídla v Lánech se nachází jedno z nejsušších míst v republice. Zdejších více než 500 hektarů patří České zemědělské univerzitě, která tu pod širým nebem modeluje unikátní krajinnou laboratoř, kde vědci z různých oborů zkoumají, jak se do budoucna vyrovnat s dopady klimatické změny. Území, které se nachází v CHKO Křivoklátsko, se nazývá Chytrá krajina Amálie.

V Brejlském potoku, který přitéká zvlněným terénem z bažantnice v prezidentské Lesní správě Lány, vlastně nikdy neteče moc vody. Ale teď, na začátku léta, má hladina jenom několik centimetrů. „To už je podprůměrný stav,“ konstatuje Vlastimil Osoba z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Patří mezi odborníky, kteří se podílejí na vzniku a provozu zdejší chytré krajiny. Osoba chvilku pozoruje „hubený“ potůček a pak dodá: „V roce 2019 tady v podstatě neteklo vůbec nic. Jsem zvědavý, jak tomu bude letos v létě.“

Je to vlastně důkaz toho, že si vědci nemohli pro své zkoumání vybrat vhodnější místo. „Na Amálii už teď máme asi jen šedesát procent průměrného republikového srážkového úhrnu. Už tam nyní hospodaříme s velkým deficitem,“ říká profesor Petr Sklenička, rektor pražské zemědělské univerzity. Právě on stál u zrodu nápadu vymodelovat chytrou krajinu, která by se stala vzorem pro ostatní, jak zvládnout dopady klimatické změny v zemědělské krajině.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit