Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Vědci na Křivoklátsku zkoušejí, jak by mohla fungovat krajina ve druhé polovině 21. století.
Pár kilometrů od letního prezidentského sídla v Lánech se nachází jedno z nejsušších míst v republice. Zdejších více než 500 hektarů patří České zemědělské univerzitě, která tu pod širým nebem modeluje unikátní krajinnou laboratoř, kde vědci z různých oborů zkoumají, jak se do budoucna vyrovnat s dopady klimatické změny. Území, které se nachází v CHKO Křivoklátsko, se nazývá Chytrá krajina Amálie.
V Brejlském potoku, který přitéká zvlněným terénem z bažantnice v prezidentské Lesní správě Lány, vlastně nikdy neteče moc vody. Ale teď, na začátku léta, má hladina jenom několik centimetrů. „To už je podprůměrný stav,“ konstatuje Vlastimil Osoba z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Patří mezi odborníky, kteří se podílejí na vzniku a provozu zdejší chytré krajiny. Osoba chvilku pozoruje „hubený“ potůček a pak dodá: „V roce 2019 tady v podstatě neteklo vůbec nic. Jsem zvědavý, jak tomu bude letos v létě.“
Je to vlastně důkaz toho, že si vědci nemohli pro své zkoumání vybrat vhodnější místo. „Na Amálii už teď máme asi jen šedesát procent průměrného republikového srážkového úhrnu. Už tam nyní hospodaříme s velkým deficitem,“ říká profesor Petr Sklenička, rektor pražské zemědělské univerzity. Právě on stál u zrodu nápadu vymodelovat chytrou krajinu, která by se stala vzorem pro ostatní, jak zvládnout dopady klimatické změny v zemědělské krajině.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
