Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Apoštolové zelené energetiky: Když nebude foukat a svítit, najdeme nové technologie

Zastánci obnovitelných zdrojů věří, že během přechodu na bezuhlíkovou společnost okolo roku 2050 dojde k nalezení nových technologií, které překonají slabinu zdrojů závislých na větru a slunci.

Zastánci obnovitelných zdrojů věří, že během přechodu na bezuhlíkovou společnost okolo roku 2050 dojde k nalezení nových technologií, které překonají slabinu zdrojů závislých na větru a slunci.

Celý článek
0

České děti jsou v bídné fyzické kondici. Je to celospolečenský problém, varují odborníci

Fyzička českých dětí se neustále zhoršuje. Nejhůře jsou na tom adolescenti. Podle odborníků nelze nechat vše na škole a povinné tělesné výchově. Naprosto zásadní je totiž postoj rodičů.

České děti jsou v bídné fyzické kondici. Je to celospolečenský problém, varují odborníci
ilustrační foto | Shutterstock.com

To, jak se žáci základních a středních škol popasují s jednoduchými cviky běžně prováděnými v tělesné výchově, zjišťovala v novém šetření Česká školní inspekce. Výsledky výzkumu jsou poměrně jednoznačné: v mezigeneračním srovnání jsou na tom dnešní děti s fyzičkou výrazně hůře než v případě dětí navštěvujících školy před třiceti lety.

„Zjištění týkající se dosažených výsledků žáků dobře korespondují s poznatky jiných studií, které se týkají ať již tělesné zdatnosti žáků, nebo faktorů tělesnou zdatnost žáků ovlivňujících. Jde například o opakovaně zaznamenané tendence dlouhodobého poklesu tělesné zdatnosti žáků. Dále o významné zvýšení podílu dívek i chlapců s nadváhou či obezitou, nepříznivý vývoj celkové pohybové aktivity českých dětí, především pak dospívajících ve věku 14 až 17 let, a výrazné rezervy v oblasti motivace dětí, především dospívajících, k pohybu s předpokladem různé vnitřní motivace dosahovat v testech tělesné zdatnosti co nejlepších výsledků,“ konstatují inspektoři v závěrečné zprávě ze šetření.

Celostátního průzkumu tělesné zdatnosti se zúčastnili žáci a žákyně třetích a sedmých ročníků základních škol či odpovídajících ročníků víceletých gymnázií a druhých ročníků středních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií na více než 3700 základních a 1100 středních školách. Zvoleny byly takové cviky, kterými nebyla zjišťována jen síla dětí, ale rovněž jejich hbitost, rychlost a obratnost. 

Varovné je množství dětí, které autoři šetření označili za žáky a žákyně „v kritické zóně tělesné zdatnosti“. Jde o ty, které v testech dopadly úplně nejhůře. „Primární poznatek ukazuje, že podíl dívek i chlapců, jejichž výsledek spadá do kritické zóny zdatnosti, je vysoký a zároveň narůstá s vyšším ročníkem studia. Velmi nepříznivě se především jeví výsledek žáků ve vytrvalostním člunkovém běhu, tedy v testu jejich kardiorespirační zdatnosti. V ostatních testech je podíl žáků v kritické zóně zdatnosti nižší, přesto je i v těchto případech nutné celkový stav vnímat jako varující,“ upozorňují inspektoři. Ze všech čtyř testovaných disciplín do kritické oblasti spadá šest procent žáků třetího ročníku základní školy, deset procent žáků sedmého ročníku základní školy, a dokonce patnáct procent žáků středních škol.

Klíčová otázka, jak zlepšit fyzickou zdatnost žáků, nemá jednoduchou odpověď. Zlepšení lze totiž dosáhnout hned v několika oblastech. Zásadním problémem je obezita dětí. Podle lékaře Jana Boženského, předsedy Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti, děti tloustnou každým rokem více a více.

K zásadnímu zlomu však došlo během pandemie covidu-19, kdy byly zavřeny školy, a řada dětí se tak nedostala ke sportu ve škole a kvůli omezením ani venku. „Některé děti přibraly během jediného roku dvacet, třicet, dokonce i čtyřicet kilogramů,“ říká Boženský. Podle odborníka spousta dětí zápasí s následky absentujícího sportu dodnes. Během pandemie školáci seděli za počítačem. A byť už chodí do školy, za počítač opět usedají chvíli poté, co jim skončí výuka. 

„Situace se od doby pandemie setrvale zhoršuje. Nejčerstvější data představuje studie Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost z roku 2021, podle které má problémy s váhou asi 26 procent dětí, obézních je 16 procent,“ říká dětská lékařka Kateřina Bednaříková, ředitelka Dětské léčebny Křetín, která se specializuje na léčbu obezity. Podle pediatričky jsou lékaři zvyšováním váhy dětí znepokojeni. „V roce 2016 trpělo obezitou 10,3 procenta dětí. Už tehdy to bylo vysoké číslo. Teď je to o dalších více než pět procent více,“ zdůrazňuje lékařka.

„Čelíme problému, že spousta dětí žije sledováním sociálních sítí a doslova zajídáním nudy nezdravými potravinami. Podle slov rodičů se řadě z nich bohužel nedaří tyto zvyky odstranit a znovu nějaký režim nastavit,“ doplňuje Veronika Koch Ondrová, dětská psycholožka, podle níž se sice nabízí hledat řešení dětské obezity ve školách, reálně jde však skutečně o problém v rodinách. „Právě rodiče by se měli snažit děti zapojit do vhodných aktivit a najít udržitelný režim, který jejich potomkům pomůže mít váhu pod kontrolou.“

Cesty, jak děti více vést ke sportu, hledá i stát. Zprávu České školní inspekce aktuálně probírají i experti, které ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy najalo k revizi rámcových vzdělávacích programů, podle nichž se na školách povinně vyučuje.

Právě revize má v následujících letech výrazně proměnit podobu výuky, učitelé by například měli dostat více prostoru k vedení dětí ke zdravému životnímu stylu. „Cílem je, abychom k péči o své zdraví vedli děti ve školách nikoli pouze v rámci hodin tělesné výchovy, ale napříč jednotlivými předměty. Povede k tomu nejen připravovaná revize rámcových vzdělávacích programů, ale pracujeme rovněž na dalších podpůrných programech, které mohou učitelům v jejich úsilí výrazně  pomoci,“ sdělila Hrotu Jana Vašíčková, docentka z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci a členka tvůrčí pracovní skupiny pro tělesnou výchovu z revize rámcových vzdělávacích programů.

I ona však podobně jako psycholožka Koch Ondrová zdůrazňuje, že od škol nemůžeme čekat zázraky. „Školy problém s nízkou tělesnou zdatností žáků samy o sobě vyřešit nemohou. Jako problém k řešení to musí pojmout celá společnost – nikoli pouze odborníci, ale rovněž politici na úrovni municipalit, lékaři, učitelé, zdravotní pojišťovny, a především rodiče. Právě jejich role je naprosto klíčová a musí si uvědomit, že to, co se v dětství zanedbá, s postupujícím věkem spíše graduje,“ říká Vašíčková.

Dnes již bývalý ministr školství Vladimír Balaš (STAN) uvedl, že resort kromě revize vzdělávacích programů chce podporovat rovněž to, aby tělesnou výchovu častěji učili aprobovaní učitelé, tedy ti, kteří se na výuku tělesné výchovy připravovali už v rámci samotného studia učitelství na pedagogických fakultách. Balaš zároveň České školní inspekci zadal, aby fyzické testy žáků zopakovala, a to po čtyřech letech.

Tématu se podrobněji věnujeme v aktuálním vydání týdeníku Hrot.