Hledám lidi hladové po úspěchu. Západ rezignoval, investujeme hlavně na Východě, říká Vojta Roček

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Jako vakcíny? EU chce nakupovat strategické suroviny společně. To nebude fungovat, varují těžaři

Bruselský nápad společného nákupu kriticky důležitých surovin pro evropský průmysl nebude fungovat, tvrdí zástupci těžařských firem.

Bruselský nápad společného nákupu kriticky důležitých surovin pro evropský průmysl nebude fungovat, tvrdí zástupci těžařských firem.

Celý článek
0

Sto milionů pro Worldee. Český cestovatelský startup nakopne nový investor, je jím Smička z Bazoše

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Celý článek
0

Příliš cukru a kofeinu. Energetických nápojů se vyvarujte

Lékaři žádají, aby stát omezil prodej a propagaci energetických nápojů dětem a mladistvým. Podporuje to i Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Příliš cukru a kofeinu. Energetických nápojů se vyvarujte
Eduarda Hekšová, ředitelka organizace dTest | foto dTest (publikováno se svolením)

Poslanci pod vedením člena zdravotnického výboru Sněmovny Josefa Fleka (STAN) začali řešit, zda a nakolik regulovat prodej energetických nápojů dětem. V minulosti již zákonodárci problematiku cukru a kofeinu v nápojích řešili několikrát. Kromě takzvané pamlskové vyhlášky, kterou v roce 2016 přijala tehdejší ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová (ČSSD), však k žádným zásadním krokům nedošlo. Tato vyhláška zakázala ve školních bufetech prodávat nezdravé, tučné a sladké potraviny, což odborníci kvitovali. Děti si je však mohou koupit kdekoli jinde mimo školu.

„Uvítali bychom jasná pravidla prodeje a reklamy těchto potravin,“ říká k tomu ředitelka Hekšová.

Jak v současnosti zákony regulují prodej energetických nápojů dětem a mladistvým?

Věkové omezení prodeje se na energetické nápoje nevztahuje. Pokud však energetický nápoj obsahuje zvýšené množství kofeinu, což legislativa určuje jako vyšší množství než 150 miligramů kofeinu na litr nápoje, musí jeho etiketa upozorňovat, že není vhodný pro děti.

Měl by se prodej dětem nějak regulovat?

Naše organizace by uvítala obecná pravidla upravující podmínky, za jakých se mohou potraviny marketingově cílit na děti. Konkrétně u energetických nápojů bychom považovali za vhodné regulovat prodej alespoň těch, které jsou kvůli vysokému obsahu kofeinu nevhodné pro děti.

Na co konkrétně by si u energetických nápojů měli dávat rodiče pozor? Proč je vůbec nějak omezovat?

Problematických aspektů konzumace energetických nápojů je několik. Prvním je již zmíněný možný obsah kofeinu, který není vhodný pro děti či těhotné a kojící ženy. Při výběru nápoje bychom si proto měli na etiketě všímat věty „Vysoký obsah kofeinu – není vhodné pro děti a těhotné nebo kojící ženy“, která vyšší obsah kofeinu indikuje. Druhým důležitým aspektem je obsah cukru. V případě energetických nápojů jde z drtivé většiny o přidané volné cukry, jejichž příjem je vhodné omezit. Obsah cukru v konkrétním nápoji vždy najdeme v tabulce výživových hodnot a je vhodné upřednostňovat méně oslazené výrobky.

Jsou tyto nápoje vůbec pro někoho vhodné? Mají nějaké pozitivní účinky? V jakém množství a pro koho?

Energetické nápoje vnímáme spíše jako zdroj přidaných cukrů v jídelníčku a právě jejich konzumaci by měli spotřebitelé obecně podle aktuálních výživových doporučení omezit.

Energetické nápoje mají velkou reklamu. Propagují je například i velmi známí sportovci. Měli bychom omezit i tyto marketingové aktivity?

Ano, potřebujeme přesnější pravidla, za jakých je možné reklamu na tyto výrobky cílit na děti. Zajímavým protipólem reklamy by v budoucnu mohlo být jednotné označování výživových hodnot na přední straně obalů potravin, o kterém se aktuálně v EU diskutuje. Například jeden ze zvažovaných systémů Nutriscore, který potraviny dle výživové hodnoty dělí do několika barevných tříd, by mohl energetické nápoje jednoduše porovnat s jinými nápoji. Energetické nápoje by se v něm kvůli vysokému obsahu cukru dostaly do oranžové kategorie méně vhodných potravin.

Nápoje jsou k dostání v různých cenových hladinách. Od pár korun za plechovku až po vyšší desítky korun. Jsou mezi nimi ve složení zásadnější rozdíly?

Energetické nápoje zatím naším testováním v časopise dTest neprošly. Z dostupných údajů o složení se však zdá, že se charakter energetických nápojů prodávaných třeba pod privátní značkou obchodních řetězců a dražších, brandových výrobků příliš neliší.