O kauze Academia Rerum Civilium – Vysoké školy politických a společenských věd v Kutné Hoře již týdeník Hrot obsáhle informoval. Škola míří do insolvence a hrozí jí i odebrání státního souhlasu, tedy faktický zánik. Nic to ale nemění na tom, že nadále funguje. Svým způsobem. V minulých dnech tak na ní proběhly obhajoby závěrečných prací, aby studenti mohli zdárně odejít s titulem bakaláře politických věd. Problém je, že v důsledku nejasného vedení a procesních chyb možná obhajoby budou prohlášeny za neplatné. A studenti půjdou obhajovat už potřetí.

První pokus měli už na přelomu června a července. Tehdy nový jednatel a většinový vlastník školy Michal Kapitán, dříve vlivný člen SPD Tomia Okamury, uspořádal obhajoby v Praze, v sídle své další firmy Kapitán Praha s.r.o., která se zabývá malířskými a lakýrnickými pracemi nebo pronájmem nemovitostí. Podle internetových stránek školy státnice svolal tehdejší rektor Vlastimil Vicen. Jejich organizaci si vzal na starost docent Petr Žantovský, někdejší nezávislý kandidát do Senátu za SPD. Zabývá se médii, hnutí ANO jej prosadilo do Rady České tiskové kanceláře. Žantovský dal dohromady komisi, před ní byli následně studenti zkoušeni z teorie a rovněž obhajovali závěrečné práce.

„V červnu, konkrétně 21. a 22. června, se konaly standardně svolané státnice všech studentů studijní skupiny. Nikdo z nich se neodmítl účastnit. Bylo však nutné oddělit státní závěrečné zkoušky od obhajob, protože jsme nedostali posudky vedoucích mnoha prací. Studenti tento problém pochopili a s povděkem přijali možnost obhajoby absolvovat dodatečně. První skupina obhájila práce 4. července, druhá skupina byla s jejich výslovným souhlasem naplánována na 1. srpna. Tento termín však již neproběhl, neboť do věci vstoupil nelegálně zvolený nový rektor,“ řekl Hrotu Žantovský.

Policisté, hasiči, politici…

V té době totiž akademický senát školy, jehož složení není možné nezávisle ověřit, zvolil novým rektorem Josefa Kysilku. Ten dříve působil v administrativě školy, vedl například tamní knihovnu. Tento nový rektor se státnicemi v režii Žantovského nesouhlasil. A do věci se vložil rovněž jeho předchůdce ve funkci Vlastimil Vicen. Ten je sice na webu pod vyhlášením termínu státnic vedených Žantovským podepsán, Hrotu však sdělil, že je nesvolal a nechce s nimi mít nic společného. I z tohoto důvodu současný rektor Kysilka považuje předchozí státnice za nezákonné. Protokoly, na něž se podepsal jednatel a většinový vlastník, jsou podle něj neplatné, stejně tak diplomy. A proto vyhlásil státnice nové – v polovině srpna. Na ty prý přišli nejen studenti, kteří je dříve nestihli, ale rovněž ti z „Žantovského termínu“. Obhajobu si tak ve výsledku střihli hned před dvěma různými komisemi, přičemž obě komise si o té druhé myslí, že nebyla legální.

„Ti, kteří si dobrovolně chtěli státnice zopakovat, aby jejich titul nebylo možné zpochybnit účastí před nelegální komisí zorganizovanou předchozím vedením, jmenovaným v rozporu se zákonem, mají můj velký obdiv. Mezi absolventy, kteří chtěli přezkoušet regulérní komisí, jsou policisté, komunální politici, vojáci, hasiči a další studenti prezenčního studia, kteří protestovali proti minulé komisi asi nejvíce,“ říká rektor Kysilka s tím, že nyní již mohou absolventi v klidu spát, neboť splnili své studijní povinnosti a obhájili tak, jak vyžaduje platný zákon.

„Pokud se pod hlavičkou VŠ konaly v režii Kysilky jakékoli státní zkoušky, jsou z principu neplatné, a navíc probíhají pod hlavičkou firmy, jejímž jediným jednatelem je Michal Kapitán. Zvažoval bych trestní oznámení pro podvod,“ oponuje ovšem Žantovský.

Problém je, že ani „Kysilkův termín“ není objektivně bez vad. Zvláštní bylo již samotné oznámení data a místa konání zkoušky. Obojí bylo v podstatě tajné. Na webových stránkách o nich není ani slovo. Redaktor Hrotu se o termínu dozvěděl od jednoho ze studentů, následně mu byl potvrzen jedním z bývalých zaměstnanců školy. „Říká se, že obhajoby budou. Ale šíří se to jen šeptandou, aby nebyl rozruch,“ uvedl bývalý zaměstnanec, jenž si nepřál zveřejnit své jméno. Škola mu totiž dluží peníze, a proto se chystá připojit k insolvenčnímu řízení. Na opakovaný dotaz na místo a čas státnic redaktorovi Hrotu neodpověděl ani rektor Josef Kysilka, který je svolal. Po­dle všeho se ale obhajoby nemohly konat v sídle instituce v Kutné Hoře. Prostory má škola pronajaty od Středočeského kraje, ten je ale pro dlouhodobé neplacení nájemného nechal uzavřít.

Platný vysokoškolský zákon přitom nařizuje, že státnice musejí být veřejné. Aby toho bylo dosaženo, musejí být zveřejněny místo a čas jejich konání – třeba na webu nebo na úřední desce školy. Tento požadavek podle všeho naplněn nebyl.

Kde leží práce?

Otázkou rovněž zůstává, co nakonec někteří studenti obhajovali. Josef Kysilka totiž tvrdí, že bakalářské práce zabral jednatel školy Michal Kapitán. „Práce všech studentů byly přístupné od 13. června do 21. června v knihovně školy, tedy před řádným termínem jejich obhajob. Práce si pak neznámo kam odvezl pan Kapitán a odmítl mi je vydat,“ říká Kysilka.

„Práce si pan jednatel odvezl, aby po­dle nich mohl uskutečnit přípravu obhajob, které se konaly 4. července. Dosud je má u sebe a předá je podle zákona nikoli lžirektoru Kysilkovi, nýbrž insolvenčnímu správci, až bude jmenován,“ reaguje Žantovský. V každém případě však práce nebyly zveřejněny minimálně pět dní před obhajobou, jak vyžaduje zákon. Nemohly, pokud leží zamčené na neznámém místě v Praze.

Vzhledem k tomu, že si redakce Hrotu nemohla závěrečné práce prohlédnout a ani nebyla možnost navštívit samotné obhajoby, obrátila se s dotazem na platnost takových státnic na ministerstvo školství. To se k věci postavilo jednoznačně.

„Zákon o vysokých školách stanovuje povinnost, že státní zkouška je veřejná. Obhajoba bakalářské práce je součástí státní zkoušky, takže veřejná musí být i obhajoba bakalářské práce. Povinnost zajistit, že státní zkouška a obhajoba bakalářské práce jsou veřejné, má vysoká škola. Zákon rovněž vysoké škole ukládá povinnost, aby zveřejnila bakalářskou práci k nahlížení veřejnosti v místě vysoké školy nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby. Pokud tak Vysoká škola politických a společenských věd neučinila, porušila zákon o vysokých školách,“ sdělila Aneta Lednová, mluvčí resortu.

Možná proto budou studenti muset obhajovat potřetí. Ostatně současný rektor Josef Kysilka sdělil, že plánuje vyhlásit ještě další státnicové termíny. „Pokud to půjde, bude jistě i další termín státnic. Někteří studenti ovšem nemají splněné povinnosti studijního plánu, tedy budou muset nejprve pokročit při plnění zkoušek. Snahou mojí a všech zbývajících zaměstnanců školy je vše úspěšně dokončit. Pokud by to nešlo, máme zajištěné náhradní řešení,“ říká Kysilka.

Takovým řešením může být například dostudování na jiné vysoké škole. K tomu by se muselo přistoupit, pokud škola v Kutné Hoře přijde o akreditaci, nebo dokonce o státní souhlas. Obojí je už v běhu. Národní akreditační úřad se školou zahájil správní řízení o odebrání akreditace již v červenci a ministerstvu školství zaslal podnět k odebrání státního souhlasu. „Ministerstvo školství i akreditační úřad monitorují situaci v této škole a přijímají konkrétní opatření. V současné chvíli se však nemůžeme vyjadřovat ke konkrétním okolnostem případu, neboť jsme vázáni povinností zachovávat princip neveřejnosti správního řízení,“ sdělila mluvčí Lednová.

Na dostudování čeká ještě necelá dvacítka studentů. „Navzdory tomu, že mi pan bývalý rektor Vicen nepředal žádné podklady a pan jednatel údaje rovněž zadržuje, vycházím z údajů, ke kterým jsem schopen se dostat. Podle neoficiálních údajů tedy zbývá devatenáct studentů. Stále věřím, že školu je možné zachránit,“ uvádí Kysilka. Již pro ni prý našel kupce, který má potřebné finance a je ochoten uhradit veškeré dluhy. Jméno však neprozradil.