Ministerstvo zdravotnictví v úterý přerušilo spolupráci s poradní Mezioborovou skupinou pro epidemické situace (MeSES). Tedy přesněji řečeno s několika epidemiology, imunologem, pár dalšími lékaři, sociologem, právníkem, demografkou, ekonomem, matematikem…, kteří jí radili, jak krotit čínskou chřipku. Sotva by se našel člověk, který by souhlasil s názory jednoho každého z nich, ovšem dohromady šlo o rozumně poskládaný multioborový „think-tank“, který měl vládě – připomínající tváří v tvář epidemii generátor náhodných rozhodnutí – co nabídnout.
Oficiálním vysvětlením přerušení spolupráce je – jak oznámila mluvčí resortu Jana Schillerová – slábnutí epidemie covidu-19 u nás: „Důvodem je zásadní změna epidemické situace v České republice a zrychlující se očkování. To má v současné době již 36 procent populace nad 18 let.“
Možná to tak opravdu bylo a možná také ne. Vedoucí skupiny, epidemiolog Petr Smejkal, například pouhý den před ministerským rozhodnutím poskytl ostrý rozhovor deníku Právo, ve kterém vládu vůbec nešanoval a natvrdo řekl, že epidemii „fakt“ nezvládla. Další člen skupiny Jan Kulveit z Oxfordu pro změnu ukončení spolupráce ironicky (a nejspíš v nadsázce) zhodnotil slovy, že skupina a ministerstvo nejsou ani trochu kompatibilní: „Členové skupiny, jak jsem je poznal, jsou nezávislí, bez roztodivných vazeb, umí anglicky…“
Otázka je, jestli má vůbec smysl nějaký skutečný důvod tohoto konkrétního kroku ministerstva zdravotnictví hledat. Dlouhodobě totiž v Česku platí, že politici stojí o vědce a experty jen ve chvíli, kdy jim teče do bot – i kdyby nepomohli, alespoň se to na ně dá svést, a když je zase dobře, rádi a ochotně je pošlou k vodě. Toto vítězství pavědeckého přístupu nad kritickým rozumem by každopádně nemělo zůstat nepovšimnuto. Pokud ještě spolek skeptiků Sisyfos hledá, kdo by si na podzim zasloužil tradiční ocenění Bludný balvan za pseudovědeckou činnost, měl by autor tohoto článku – v kategorii jednotlivců i družstev – horký tip.
