Komentář: Schodek rozpočtu předčil i covidové roky. Vláda si ho opticky snížila, Eurostat jí na to přišel

Schodek ústředních vládních institucí činil po úpravách loni 346,9 miliardy korun. To je druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Schodek ústředních vládních institucí činil po úpravách loni 346,9 miliardy korun. To je druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Celý článek
0

Jak v technologiích dohnat USA a Čínu? EU chce pěstovat jednorožce

Evropská unie oznámila, že spojila své síly s firmami rizikového kapitálu, aby podpořila investice do technologických inovací. V hlavní roli jsou obavy, že evropský technologický sektor zaostává za USA i Čínou. 

Evropská unie oznámila, že spojila své síly s firmami rizikového kapitálu, aby podpořila investice do technologických inovací. V hlavní roli jsou obavy, že evropský technologický sektor zaostává za USA i Čínou. 

Celý článek
0

Komentář: Ztrátu ČNB zaplatíme my všichni, radujme se

Je to paradox, ale je to tak: čím lépe v Česku bude a čím pevnější bude koruna, tím větší ztrátu bude hora devizových rezerv ČNB působit. Pokud se něco nezmění, píše analytik Miroslav Zámečník.

Je to paradox, ale je to tak: čím lépe v Česku bude a čím pevnější bude koruna, tím větší ztrátu bude hora devizových rezerv ČNB působit. Pokud se něco nezmění, píše analytik Miroslav Zámečník.

Celý článek
0

Archeologie se učí předpovídat budoucnost

Čeští vědci díky unikátním digitálním databázím popsali populační vývoj od pravěku do středověku

Archeologie se učí předpovídat budoucnost
ilustrační foto | Vojtěch Abraham

Když se řekne archeolog, většina lidí si asi představí v díře klečícího muže, který štětečkem oprašuje právě nalezený předmět. Archeologa Jana Koláře ale potkáte spíše u počítače. „Zabývám se vztahem člověka a životního prostředí v minulosti, ale místo tradičních nástrojů – štětečku a rýčku – využívám analýzu velkého množství dat, tedy výsledků pečlivé práce stovek archeologů a archeoložek.“

Tým Jana Koláře se v posledních letech zaměřil na dlouhodobé vzorce chování, populační trendy a struktury, které se projevují ve velkém prostoru. „Když stanovíme výzkumnou hypotézu – třeba že nárůst populace v pravěku znamenal odlesnění krajiny, zasedneme k databázím a v obrovském množství záznamů hledáme a analyzujeme data, která máme k dispozici a která lze vhodně kombinovat a tvořit z nich nejrůznější modely,“ popisuje kvantitativní archeolog.

Od pravěku do středověku

V nejnovější studii čeští vědci analyzovali demografický vývoj na území Česka od pravěku do počátků středověku. „Zajímalo nás, zda ty nejrůznější historické vzestupy a poklesy populace probíhaly na celém území stejně,“ objasňuje výzkumný záměr Kolář.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit