Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Proměna světového klimatu výrazně promluví do celosvětové ekonomiky, ukazuje nová studie. Finanční zátěž dopadne i na jednotlivce.
Podle nové zprávy publikované v časopise Nature bude mít změna klimatu během následujících 26 let výrazný dopad na globální ekonomiku, která zaznamená pokles celosvětových příjmů o přibližně 19 procent. Tato finanční zátěž nepostihne pouze velké korporace a vlády, ale také jednotlivce, kteří ponesou tíhu ekonomických ztrát.
Autoři zprávy Maximilian Kotz a Leonie Wenzová z Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů uvádějí, že okamžité kroky ke zmírnění změny klimatu by mohly v dlouhodobém horizontu zabránit astronomickým finančním ztrátám pro globální ekonomiku. Zároveň však upozorňují, že finanční ztráty v krátkodobém horizontu jsou nevyhnutelné, i když vlády nyní zintenzivní své úsilí v řešení této krize.
Jejich slova potvrzuje i Noah Diffenbaugh, profesor Stanfordovy univerzity a výzkumník v oblasti životního prostředí. Říká, že ekonomické škody způsobené změnou klimatu budou mít různé podoby. Konkrétně zmiňuje nákladné opravy poškozených budov a majetku, růst teplot až o tři stupně ale dopadne také na zemědělství, produktivitu práce a v mnoha případech i na kognitivní schopnosti – jinými slovy: v extrémním horku nám to nebude myslet tak, abychom byli v práci přínosní. A do našich výsledků se to promítne.
Výzkumníci odhadují, že dodržování Pařížské dohody o klimatu by do roku 2050 stálo globální ekonomiku zhruba šest bilionů dolarů, zatímco studie vyčísluje ekonomické škody způsobené změnou klimatu na 38 bilionů dolarů. Autoři vědeckého dokumentu tvrdí, že přínosy omezení změny klimatu by se mohly objevit za několik desetiletí, přičemž odhady škod se po roce 2049 silně rozcházejí podle scénářů dalšího vývoje emisí.
Očekávaný finanční dopad nebude rozdělen rovnoměrně, přičemž chudší země zaznamenají větší pokles příjmů. Studie odhadla ekonomické škody v různých regionech, přičemž se očekává, že Severní Amerika a Evropa zaznamenají v příštích 26 letech nižší pokles příjmů o 11 procent, zatímco v jižní Asii a Africe to může být až 22 procent. Spojené státy, historicky velký znečišťovatel, utrpí podle studie menší ekonomický pád než některé sousední země.
Jiný akademický text, publikovaný nedávno na webu Consumer Reports od globální poradenské firmy ICF, odhaduje, že celoživotní osobní náklady způsobené změnou klimatu by pro dítě narozené v USA v roce 2024 mohly vystoupat až na půl milionu amerických dolarů. Článek uvádí, že kvůli změně klimatu porostou ceny základních životních nákladů v USA.
Náklady na bydlení jednotlivce se v důsledku zvýšených výdajů na údržbu a pojištění kvůli riziku povodní a jiných škod způsobených počasím podle odhadů vyšplhají vzhůru až o 125 tisíc dolarů. Ceny potravin se také pravděpodobně zvýší o odhadovaných 33 tisíc dolarů, a to kvůli narušení zemědělství a dodavatelských řetězců. V následujících desetiletích se očekává i nárůst dalších výdajů, jako jsou ty určené na energie, dopravu a zdravotní péči.
