Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Zakažte oheň, budou požáry

Nízké křovinaté porosty okupují miliony kilometrů čtverečních bývalých travnatých plání. Je to na pohled zelená krajina, v níž je ovšem skoro všechno špatně.

Zakažte oheň, budou požáry
Naditec jehnědokvětý | Shutterstock.com

Když máte v jižní Kalifornii adresu „El Chaparral“, měl by váš pojišťovák zbystřit, protože pojistné plnění proti požárům může vyjít draho. Ve španělštině název označuje nízký suchý křovinatý les. Média se rok co rok věnují katastrofálním požárům, které s železnou pravidelností postihují nejrůznější oblasti ve světě. Žijeme v době stíhané vlnami sucha a veder, jindy zase katastrofálními záplavami. Extrémní počasí provázejí ničivé škody, pokud ne na životech, tak na majetku.

Zároveň při pozornějším ohledání zjistíte, že planeta paradoxně „zelená“, jak někdejší travnaté pláně na mnoha místech zarůstají. Nikoli hezkými lesy plnými vzrostlých stromů, které cílevědomě sázíme, protože absorbují uhlík a pomáhají planetu ochlazovat a přibližovat nás naplnění klimatických cílů. Bohužel, miliony kilometrů čtverečních zarůstají křovím, často v podobě nepůvodních invazivních druhů, zcela bez zásahu a jakékoli péče člověka.

To dojme málokoho. Co ovšem dojme i největšího popírače klimatické změny, je, když mu shoří dům. Protože ho postavil na špatném místě ve špatném čase. Jihokalifornský chaparral s hustým suchým podrostem se podobá obrovské, léta hromaděné zásobě klestí na podpal. Stačí odhozená cigareta či střepy od rozbité pivní lahve a ve vyprahlé krajině vypukne požár, který nelze často po celé týdny uhasit. Někde víme, proč se tak stalo, jinde ne.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit