AI bude brzy chytřejší než celé lidstvo. Bez regulace nás ale čeká dystopická budoucnost, varuje šéf Apertia Tech

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Celý článek
0

Temu nezákonně prodává výrobky z nucených prací, tvrdí experti

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Celý článek
0

Hyundai pozastavil reklamu na Muskově síti X. Vadí mu antisemitský a nacistický obsah

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

Celý článek
0

Vypněte to. Pro duševní zdraví je lepší nesledovat zprávy

Voliči vládních stran se koronaviru bojí méně, říká Dominika Grygarová z Národního ústavu duševního zdraví.

Vypněte to. Pro duševní zdraví je lepší nesledovat zprávy
Dominika Grygarová | Tomáš Novák týdeník HROT

V době krize, jakou přinesla pandemie koronaviru, je pro naše duševní zdraví lepší šetřit se sledováním zpráv. Ale když už je sledujeme, tak pořádně; nejhorší je těkat z titulku na titulek. To pak „skórujeme“ v testech úzkostnosti a depresivity výše. Takové jsou některé ze závěrů studie vlivu mediálních zpráv na psychiku, kterou při první vlně pandemie provedl Národní ústav duševního zdraví.

Teď výzkumníci spouštějí další sérii dotazníků, aby mohli porovnat jarní a podzimní lockdown. „Budeme podrobněji zkoumat i vnímání nejistoty. V první vlně jsme nevěděli o viru skoro nic, teď zase máme jiné druhy nejistoty. Nastupují například ty ekonomické. Budeme porovnávat různé druhy strachu z koronaviru – například strach o život, o živobytí, o bezpečnost státu, o demokracii…,“ říká Dominika Grygarová, která se na studiích podílí. 

V dubnu jste dělali výzkum na téma, jaký vliv mají média na psychiku lidí v době koronakrize. K čemu jste dospěli?

V minulém roce jsme podali grant zaměřený na vliv mediálních zpráv na psychiku lidí. Vlivem covidu-19 se ze studie stala taková živá laboratoř. První lockdown jsme stihli a teď ho budeme porovnávat s druhým lockdownem. Na konci dubna jsme v prvním šetření oslovili 1630 lidí. Ptali jsme se na způsob užívání médií, na to, jak často je konzumují, a na spoustu dalších věcí. Typy médií jsme dělili na veřejnoprávní a seriózní, bulvární i dezinformační. Zároveň nás zajímalo, nakolik jim lidé důvěřují, jakým způsobem média čtou nebo sledují, zda jim stačí titulek a perex, nebo čtou celé články a případně si k nim dohledávají i informace.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit