Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Umělá inteligence přebírá úkoly, ne povolání

Pokud nějaké technologické odvětví působí přelomově, je to umělá inteligence a její stále reálnější uplatnění

Umělá inteligence přebírá úkoly, ne povolání
ilustrační foto | Archiv

Minulý týden byl obzvlášť štědrý. Průkopnická společnost OpenAI vypustila jazykový model ChatGPT. Internet záhy zaplavily ukázky textů, které vypovídají o genialitě chatbota a soumraku psavých profesí. Nadšení i obavy ale stojí za to mírnit.

ChatGPT je géniem průměrnosti. Představujme si ho jako univerzální a obrovsky silný našeptávač. Člověk nahodí otázku, kus textu či kódu a on pokračuje. Úctyhodný je rozsah toho, o čem dokáže vyplodit slušně vyhlížející text, ale i sebevědomí, s jakým chatbot kecá. Pro dobrý příběh si klidně vymýšlí jména, bibliografii nebo i zdánlivě funkční algoritmus. Na realitě mu nezáleží a o hodně věcech zkrátka nic neví. Informace nehledá na internetu, ale ve svém obřím jazykovém korpusu. Není to nový Google ani nová Wikipedie. Chová se spíš jako student, který se nenaučil na zkoušku a spoléhá na svou výřečnost.

Kdyby měl student k dispozici chatbota, snad se i v časovém presu zvládne trochu připravit. Nasypal by do něj povinnou četbu a požádal o vytažení pěti zásadních argumentů. Při interpretaci textu si chatbot počíná velmi slušně a extrémně rychle. Pro novináře se tak už brzy stane nepostradatelným pomocníkem. Dokáže hodně věcí, které zhuntovaného autora pošťouchnou k lepšímu výsledku. Nahodí návrhy titulků, nabídne protiargumenty, odrážky propojí do celých vět.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit