Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Ani rok poté, co Peking oficiálně prohlásil covid-19 za uzavřenou kapitolu, se čínští turisté nevracejí do Evropy a Spojených států. Roku 2019 přitom utratili 262 miliard dolarů.
Čínští turisté zoufale chybějí západnímu turistickému sektoru. Hlavně ti bohatí, kteří v evropských a amerických městech utráceli za luxusní hotely a drahé suvenýry. I když Peking udělal před rokem za covidem tlustou čáru, největší asijská ekonomika se stále nemůže dostat do hospodářské formy z doby před pandemií.
Projevuje se to mimo jiné tím, že cestovatelé z říše středu jezdí na Západ mnohem méně, a když už, tak velmi pozorně hlídají své výdaje a neutrácejí za drahé designové spotřební zboží ani za další luxus. Řečí čísel to znamená, že letos v prvním pololetí vycestovalo z pevninské Číny čtyřicet milionů turistů, přitom za celý poslední „předcovidový“ rok 2019 jich bylo 155 milionů.
Snad ještě důležitějším hlediskem byla ovšem jejich někdejší ochota utrácet. Roku 2019 utratili čínští turisté v absolutních číslech 262 miliard dolarů (5,9 bilionu korun) a daleko za sebou nechali Američany i Němce.
Pro globální cestovní ruch i maloobchod to znamená zásadní problém, protože Číňané už tolik neutrácejí za luxusní hotely, zájezdy, drahé značkové oblečení a šperky. Doby, kdy pařížské luxusní obchodní domy najímaly prodavače, kteří ovládali čínštinu, jsou minulostí, napsal deník The Wall Street Journal.
Čínská ekonomika se potýká s hlubokou realitní krizí a nezaměstnanost mladých lidí přesáhla úroveň dvaceti procent. I proto čínské domácnosti neutrácejí a týká se to i nejbohatší části populace státu, v němž žije 1,4 miliardy lidí.
Příklad Londýna ukazuje, že se čínští návštěvníci sice vracejí, je jich ale méně. Zásadně poklesly výdaje za turistické atrakce, a to o 58 procent, napsal web Deutsche Welle s odkazem na organizaci New West End Company, která podporuje turistický ruch v Londýně.
Totéž hlásí i New York. I když dochází k oživení a turisté z celého světa se vracejí, bezbřehé utrácení Číňanů se neobnovilo. Čínští turisté trávili průměrně ve Spojených státech dvanáct nocí a typický Číňan utratil roku 2019 v Americe přes tři tisíce dolarů (Brit jen 1380 dolarů).
Úplné zotavení po pandemii čínské chřipky může evropský turistický trh očekávat až za dva roky, odhaduje Dave Goodger z britské organizace Tourism Economics. V Evropě stále chybějí turisté ze zámoří, nejen z Asie, ale také z Ameriky. Turisty z Číny může nicméně odrazovat i válka, která probíhá na Ukrajině, případně na Blízkém východě, míní Goodger.
Návratu čínských turistů nenapomáhají ani sociální sítě a na nich se šířící videa o násilných incidentech v evropských zemích. Čínská státní média například hojně informovala o napadení autobusu s 41 čínskými občany v jihofrancouzském městě Marseille. Došlo k tomu na začátku léta během násilností, které ale neměly s asijskou zemí nic společného. Ve skutečnosti se jednalo o reakci na zabití sedmnáctiletého mladíka policií na předměstí Paříže. Peking nicméně zdůrazňoval, že Francie už není pro zahraniční turisty bezpečnou zemí.
Podle Deutsche Welle může hrát roli i okolnost, že šíření covidu-19 z čínského Wu-chanu vyvolalo ve světě sinofobii a Číňané nejsou v zahraničí vnímáni tak pozitivně jako před rokem 2019. „Vnímání bezpečnosti je zásadní při výběru destinace a při určování, která místa zaznamenala nejrychlejší návrat k době před covidem,“ popsal Goodger jeden z hlavních předpokladů pro návrat turistů.
Dalším faktorem, který omezuje turistický ruch, je počet pravidelných leteckých spojení. Těch z Číny je podle poskytovatele leteckých dat OAG stále o 43 procent méně než ve stejném období před začátkem pandemie.
