Komentář: Proč se ani přes vysoké investice nedaří nakopnout českou ekonomiku?

Jak je možné, že země, která má v průměru jednu z nejvyšších měr investic v poměru k HDP  Evropě, roste tak pomalu?

Jak je možné, že země, která má v průměru jednu z nejvyšších měr investic v poměru k HDP  Evropě, roste tak pomalu?

Celý článek
0

Jak vydělat 600 miliard dolarů? Austrálie může ve velkém ukládat uhlík z Asie

Austrálie může vytvořit obrovské úložiště pro uhlík z celého regionu. Má pro to vhodné geologické podmínky.

Austrálie může vytvořit obrovské úložiště pro uhlík z celého regionu. Má pro to vhodné geologické podmínky.

Celý článek
0

Hledám lidi hladové po úspěchu. Západ rezignoval, investujeme hlavně na Východě, říká Vojta Roček

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Ví vůbec Fiala, co chce? Jednou rukou předstírá úspory a druhou rozdává peníze, které si musí půjčit

Způsob šetření, který zvolila Fialova vláda, se zdá se být poněkud nešťastným, přiznejme si s klasikem

Ví vůbec Fiala, co chce? Jednou rukou předstírá úspory a druhou rozdává peníze, které si musí půjčit
Ministr financí Zbyněk Stanjura a premiér Petr Fiala | foto Profimedia.cz

Není to ani měsíc a konsolidační balíček začíná naleptávat zjevný odpor vládní administrativy k jakémukoli šetření, které by se jí mohlo dotknout.

První se veřejně blýskl ministr zahraničí Jan Lipavský prohlášením, že už teď má jeho resort málo a na škrtání platů a provozních výdajů tam rozhodně není prostor. Když na počátku května vláda jednomyslně hlasovala o balíčku škrtů, v němž nebyla ani čárka o tom, že by se to zamini nemělo týkat, byl zřejmě duchem někde při zásadním geopolitickém rozhodování, které se bez českých stanovisek nepochybně nehne z místa.

A až pak mu asi sekretářka na úřadě vysvětlila, že nejspíš bude muset někoho vyhodit z práce a s těmi nákupy už to taky nebude tak horké.

Křehká dohoda

Zjevně v tom není sám. Ostatní ministři alespoň zatím moudře mlčí a nechtějí být za nekompetentní hlupáky, tak to za ně odehrávají státní úředníci v připomínkovém řízení k inkriminovanému balíčku, kde se dožadují nějakých konkrétních rozhodnutí o škrtnutých dotacích a rušených státních agendách, ačkoli návrhy k těmto rozhodnutím mají zjevně na svém vlastním krku a to, že se jim do toho nechce, na věci nic nemění.

Ukazuje se ale, že ta politická dohoda pětikoalice je mnohem křehčí, než se zdála, a ve skutečnosti stojí na dost vratkých základech. Největší úsporu na dotacích celkem ve výši osmnácti miliard v podobě dotování příspěvku na obnovitelné zdroje občanům představuje holub poletující nad hodně vysokou střechou. Ministerstvo průmyslu zatím zjevně moc netuší, jak to udělat, aby tento krok neznamenal jen návrat nepříjemné přirážky k stále dost vysoké ceně elektřiny.

Sliby, že se prostě utnou dotace solárům z let 2008 až 2010, jsou sice hezké a mají i logiku v tom, že tyto podpory měly zajistit návratnost investice do patnácti let, což se nepochybně vrchovatě naplnilo, nicméně u soudu jde o platné zákony, a ne o nějakou logiku, a odejmutí zákonem uznaných podpor tak může daňové poplatníky nakonec přijít draho.

To, že stát zde nemá odbornými posudky předních právních firem podepřené legislativní řešení, je poměrně znepokojující. Navíc podobné to může být i u řady jiných dotací.

Tento způsob šetření…

Teď se teprve ukáže, nakolik to ministři mysleli před těmi několika týdny vážně. Představa, že podstatou politiky je rozdávání cizích peněz, je i v současných ministerských hlavách patrně pevně zakořeněna. Stačí se podívat, co se děje souběžně s přípravou úsporných opatření.

V Senátu je před schválením zákon, který garantuje trvalý a každoroční růst platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, což bude něco stát. Když k tomu připočteme zhruba dvě a půl miliardy, které má stát v rozpočtově nejmírnější verzi zvýšený rodičovský příspěvek, jejž lidovec Jurečka tlačí hlava nehlava vládní koalicí, můžeme být u deseti miliard. Což zhruba odpovídá tomu, co se má ušetřit na státních platech.

Jednou rukou předstírat úspory a druhou rozdávat peníze, které si musím půjčit? Prostě tento způsob šetření zdá se být poněkud nešťastným, řekneme si s klasikem. Takhle nevypadá vláda, která ví, co chce, a má jasno, jak toho hodlá dosáhnout.