Sankce proti Putinovi a jeho oligarchům mohou být po rozhodnutí soudu EU v troskách

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Celý článek
0

Další krok k fúzním elektrárnám? Startup z Institutu Maxe Plancka získal 20 milionů eur

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Celý článek
0

Zmizí muži ze světa? Jejich chromozom se pořád zmenšuje, hlásí vědci

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Stres v Antarktidě

Již patnáct let jezdí badatelé na českou vědeckou stanici J. G. Mendela v Antarktidě. Letos měřili i stres polárníkům

Stres v Antarktidě
Výzkum stresu účastníků letošní polární expedice prováděla Lucie Ráčková, a to i pomocí speciálního přístroje Entrant, který byl vyvinut na Masarykově univerzitě. Obličejová maska měří množství vdechovaného a vydechovaného kyslíku a oxidu uhličitého, teplotní čidla snímají teplotu těla. | foto Filip Haiduk

Bolest hlavy, zad nebo žaludku, to všechno mohou být projevy stresu, který na nás v moderní společnosti denně doléhá. Napadlo by vás ale zkoumat stres v místech, která jsou naprostým opakem dnešní civilizace – v Antarktidě? A přitom právě to byl jeden z projektů letošní české výpravy. „V Antarktidě zmizí běžné civilizační stresory, nemusíte dojíždět či platit složenky. Izolovanost prostředí umožní vliv stresu lépe sledovat,“ vysvětluje profesorka Julie Dobrovolná z Masarykovy univerzity v Brně, která se výzkumem stresu dlouhodobě zabývá.

„Expedice s sebou ale může přinést jiné formy stresu – jste vystaveni extrémním podmínkám, daleko od svých blízkých. Zajímá nás spíše rozdíl mezi běžným životem a fungováním v prostředí s minimem rušivých vlivů. Proto jsme účastníky sledovali již před expedicí a během ní a budeme pokračovat i po návratu,“ dodává Dobrovolná.

K měření používají kognitivní testy, dotazníky a vedené rozhovory, chytré hodinky monitorující srdeční tep, a především speciálně vyvinutý přístroj Entrant, který měří intenzitu stresové reakce. „Přístroj pomocí čidel snímá základní fyziologické parametry, jako jsou teplota těla nebo množství vydechovaného kyslíku a oxidu uhličitého,“ popisuje antropoložka Lucie Ráčková, která výzkum v Antarktidě osobně prováděla.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit