Komentář: Gigafactory na Karvinsku jako krásný příklad, proč nerosteme a nebohatneme

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Celý článek
0

Evropští a američtí zbrojaři nabírají nejvíce lidí od konce studené války

Desítky tisíc lidí potřebují přijmout největší západní zbrojovky, aby dokázaly navýšit výrobu a uspokojit zvýšený zájem o zbraňové systémy především členských zemí NATO.

Desítky tisíc lidí potřebují přijmout největší západní zbrojovky, aby dokázaly navýšit výrobu a uspokojit zvýšený zájem o zbraňové systémy především členských zemí NATO.

Celý článek
0

Banka jenom v mobilu? To je budoucnost, ostatní nám závidí, říká Wallenfelsová z Partners

Svět se v bankovních službách přesouvá do mobilů, Češi ale zaspali, říká Hana Wallenfelsová, vedoucí vývoje mobilní aplikace v nedávno zrozené Partners Bance. Inspirovala se například i v Jižní Americe.

Svět se v bankovních službách přesouvá do mobilů, Češi ale zaspali, říká Hana Wallenfelsová, vedoucí vývoje mobilní aplikace v nedávno zrozené Partners Bance. Inspirovala se například i v Jižní Americe.

Celý článek
0

Staré dámy před plastikou

Tradiční recepty centrálních bank přestávají zabírat. Něco se bude muset změnit.

Staré dámy před plastikou
ilustrace | Vojtěch Velický

O prachy jde vždy až na prvním místě, a tak se sakra zajímáme, zda hodnota těch peněz, které už máme, poněkud neeroduje, a když už eroduje, vzhlížíme k centrálním bankám, protože ty s tím mají něco udělat a jsou to ty správné, kamenné a ctihodné instituce. Proto také ve chvíli, kdy se s penězi dějí nehezké věci, bývá obyvatelstvo dost citlivé na kontroverzní personální změny a diskuse o tom, zda ta ctihodná instituce vůbec ví, co činí. Pokud tedy něco činí.

V době svého vzniku měla ovšem řada centrálních bank se svou ctihodností dost starostí a mnoha svým současníkům úspory nejen neochránila, ale naopak je důkladně prohnala luftem. Jejich právní postavení a serióznost se rodily a vyvíjely postupně, stejně jako kuchařky, podle nichž se dnes vaří měnová politika, prošly mnoha zásadními revizemi.

Dnešní krize a pochybnosti o tom, jak na ni centrální banky ve světě reagují, či nereagují, vyvolává dost naléhavě otázku, zda není načase na centrálním bankovnictví zase něco poštelovat. Zvláště když slyšíme šéfku nejmladší centrální banky ECB Christine Lagardeovou, že měnová politika má řešit klima a akceptovat související růst cen.

K financování královských potřeb

Vyvolává to vzpomínku na to, že centrální banky se zrodily jako politické instituce, vesměs z vůle panovníka. Za první centrální banku na světě je považována švédská Riksbank neboli říšská banka, založená v roce 1668. Její předchůdkyní byla Stockholms Banco, založená Johanem Palmstruchem už v roce 1656 s posvěcením panovníka, který jmenoval její vedení a povolil jí vydávání bankovek – z velké části nekrytých – k financování královských potřeb. Netrvalo dlouho a banka se zhroutila. Její povolení pak byla převedena na Riksbank, kterou si však už pod svou kontrolu stáhl stavovský Riksdag neboli parlament, aby omezil panovníkovy hrátky s měnou.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit