Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Zlepší se v Česku sociální služby? Jurečka chce větší dohled

Stát se snad konečně více zaměří na oblast sociální péče.

Zlepší se v Česku sociální služby? Jurečka chce větší dohled
ilustrační foto | Shutterstock.com

Poměrně dlouho to vypadalo, že v oblasti sociální péče je naše vláda spíše nečinná. Nedostatečně placení pečovatelé, navíc vyčerpaní a nedostatkoví, byli na periferii zájmu kabinetu. Ačkoli jde o palčivé téma, určitou shovívavost si v tomto sbor ministrů po určitou dobu zasloužil. Velké peníze spolkla různá podpůrná opatření při řešení pandemie covidu-19 a sociální rozpočty jednoduše nebyly po éře Jany Maláčové (ČSSD) v příliš dobré kondici.

A nová vláda skočila rovnýma nohama nejen do prázdné kasy, ale i do dalších sociálních krizí spojených s migrací z Ukrajiny nebo rekordní inflací. Jednoduše řečeno: ministr sociálních věcí se až doteď rozhodně nenudil.

Nyní to však vypadá, že si snad konečně trochu pozornosti vyslouží i sociální služby. Tedy ty, kde se staráme o potřebné děti, handicapované, seniory a další znevýhodněné občany. Jurečka chce předložit hned dva velké zákony. Jeden se má týkat inspekčního dohledu, druhý pak kompetencí a vzdělávání pracovníků v sociální oblasti. Obojí jde ruku v ruce. Inspekce má obdržet větší pravomoce, stát chce podle Jurečky důsledně kontrolovat, v jaké kvalitě jsou sociální služby nabízeny napříč republikou.

Excesy, kdy pečovatelé v některých domovech bezmocné klienty uráželi a bili (a o nichž informovala média), se nemají opakovat. Proto se má zkvalitnit rovněž vzdělávání pracovníků, neboť kompetentní a kvalitní pracovník svým klientům ne­ubližuje.

Hrotem oslovení odborníci jsou však zatím k Jurečkovým plánům skeptičtí. A my jejich obavy zčásti sdílíme. Například nastavení „posílené“ inspekce není jen tak. Výsledkem klidně může být to, že jen naroste byrokracie a nabyde už tak přebujelý úřednický aparát. Větší požadavky na pracovníky v sociálních službách se možná také nesetkají s pochopením. Už nyní totiž bojujeme s jejich nedostatkem.