Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Koruna slábne, není už čas na snižování sazeb?

Nyní se rozhoduje o nastavení měnové politiky tak, jak bude v praxi fungovat v druhé polovině příštího roku

Koruna slábne, není už čas na snižování sazeb?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Bankovní rada ČNB, už rok sedící stále na stejném místě, se minulý týden pohnula a překvapila oficiálním zrušením intervenčního režimu na koruně. Silný kurz naší měny byl oporou při snižování inflace, protože tlumil dopady cen energetických surovin. Centrální banka ho intervencemi vytlačila na až překvapivé hodnoty, přesvědčila trhy, že své obří devizové rezervy neváhá používat v libovolném rozsahu, a hráči se stáhli.

Koruna v minulých měsících dosahovala historicky rekordních hodnot kousek nad 23,20 za euro, přestože se citelně snižoval rozdíl v úrocích mezi Českem, eurozónou, a zejména USA.

Trhy v pohybu

V posledních týdnech však na devizovém trhu narůstala nervozita a ne úplně přesná interpretace vystoupení viceguvernérky Evy Zamrazilové, z něhož mnozí vyčetli brzké snižování základních sazeb ČNB, poslala korunu nad 24 korun za euro. Následná vyjádření, že kdo očekává nižší úroky ještě letos, se dost možná plete, situaci uklidnila, ale čtvrteční zrušení intervenčního režimu trhy zase rozpohybovalo. Nicméně je nespornou skutečností, že současná hodnota koruny odpovídá celkem přesně prognóze centrální banky z letošního jara, a tudíž bychom se tomu neměli divit.

Cesta ke zcela volnému plování kurzu však může být ještě trnitá. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se česká měna mohla dostat pod nějaký větší tlak, ani když ECB bude dál pokračovat svým velmi volným tempem ve zvyšování úroků na euru. Navíc obchodní bilance je zřejmě pevně v kladných číslech. Ale kurzy jsou nevyzpytatelné.

Sblížení úroků s eurem navíc snižuje atraktivitu úvěrování v eurech pro české podnikatele, kteří mají už velkou část svého financování v zahraniční měně. Chuť půjčovat si v eurech zesilovala i garance intervencí, tedy jistota, že výhodnější eurový úrok výrazně nepřebije potenciální znehodnocení koruny, protože ho ČNB nepřipustí.

O tuto jistotu nyní podnikatelé fakticky přicházejí a možná začnou uvažovat o přefinancování do domácí měny dříve, než začnou naskakovat kurzové ztráty, ale takřka jistě půjčování eur omezí. Koruna tak bude velmi neklidná a ČNB bude muset být tak jako tak připravena k ad hoc intervencím v případě nějakých prudkých turbulencí na trhu.

Nedusit ekonomiku

V každém případě však lze toto rozhodnutí číst jako odhodlání držet současnou výši úrokových sazeb déle, než většina analytiků čeká. Do určité míry to lze chápat jako příznak nízké důvěry vedení ČNB ve vlastní předpovědi. Nyní se totiž rozhoduje o nastavení měnové politiky tak, jak bude v praxi fungovat v druhé polovině příštího roku.

Jestli by se ale měla inflace dostat na svůj cíl bezpečně a dlouhodobě v prvním kvartálu příštího roku, jak zní prognóza, byl by již nyní nejvyšší čas sazby snižovat. A zbytečně nedusit ekonomiku, které se momentálně opravdu dobře nedýchá.