Sci-fi realitou? Číňané vyvinuli robota, kterého řídí tkáň podobná lidskému mozku

Robota tedy nepohání klasický procesor, ale speciální čip, který je skrze neurální rozhraní spojený s organoidem – útvarem z mozkové tkáně, vypěstovanou in-vitro z lidských kmenových buněk raného embryonálního vývoje. Tento orgán má podobnou strukturu jako skutečný lidský mozek a ve spojení s čipy dokáže interagovat s vnějšími informacemi prostřednictvím kódování, dekódování a zpětné vazby podnětů. 

Vědci  z čínské univerzity v Tchien-ťinu a Southern University of Science and Technology považují tento projekt za světově první BCI (brain-computer interface) systém, tedy systém, kde se v jednom celku snoubí lidský mozek a elektronika. V podstatě tedy kombinuje elektrické signály vysílané z mozku s počítačovými čipy. Výzkumníci tvrdí, že objev by mohl vést k rozvoji počítačů se schopnostmi lidského mozku a zároveň i k rozmachu skutečné umělé inteligence, která už nebude založena jen na strojovém učení. Zároveň ale přiznali, že se organoid potýká s problémy, jako je nízká zralost či nedostatečný přísun živin. 

Li Xiaohong, profesor na Lékařské fakultě Tchien-ťinské univerzity a vedoucí celého vědeckého týmu uvedl, že v tomto výzkumu došlo ke dvěma hlavním vědeckým průlomům. Tím prvním byl fakt, že se konečně buněčná kultura přesouvá z dvourozměrné do trojrozměrné, což poskytuje „mozku na čipu“ komplexnější neuronovou výpočetní síť. A druhým průlomem je pak přidání algoritmů umělé inteligence, což umožňuje rozvoj v oblasti hybridní inteligence. 

Muskova firma Neuralink implantovala prvnímu člověku čip do mozku

Technologie ovládané myslí, které mohou pomoci ochrnutým lidem, aby znovu pohybovali tělem, testuje na celém světě několik firem. Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska je jednou z nich.

Technologie ovládané myslí, které mohou pomoci ochrnutým lidem, aby znovu pohybovali tělem, testuje na celém světě několik firem. Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska je jednou z nich.

Vědci se nyní snaží robota vycvičit k provádění různých úkolů. Systém by měl například dávat robotovi pokyny, aby se vyhýbal překážkám, sledoval dráhu a uchopoval předměty. Neuvedli však, jakým způsobem výcvik probíhal a probíhá.  

Jedním z nejznámějších příkladů spojení lidského mozku a čipu je projekt Elona Muska Neuralink, který s opravdovou mozkovou tkání uvnitř lidské hlavy propojují ultratenká vlákna. To, jak je v případě čínského robota čip s organoidem konkrétně propojený, si však univerzita v Tchien-ťinu též nechala pro sebe. 

Potvrzeno. Mozky mužů a žen fungují podle vědců skutečně odlišně

Vědci ze Stanfordovy univerzity s pomocí umělé inteligence dokázali, že se mužský a ženský mozek liší. Pochopení těchto rozdílů může mít zásadní význam při léčbě těch neuropsychiatrických onemocnění, která postihují ženy a muže odlišně. 

Vědci ze Stanfordovy univerzity s pomocí umělé inteligence dokázali, že se mužský a ženský mozek liší. Pochopení těchto rozdílů může mít zásadní význam při léčbě těch neuropsychiatrických onemocnění, která postihují ženy a muže odlišně.