Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Trysková hádanka za deset miliard dolarů. Ruské aerolinky chtějí létat sankcím navzdory

Ruské letecké společnosti chtějí platit pronájem airbusů a boeingů bezcennými papírky zvanými rubly.

Trysková hádanka za deset miliard dolarů. Ruské aerolinky chtějí létat sankcím navzdory
ilustrační foto | Profimedia.cz

Budoucnost stovek airbusů a boeingů za deset miliard dolarů zůstává nepřehledná. Vyjasnit situaci nepomohl ani víkendový vývoj, během něhož vysoce postavený úředník úřadu pro leteckou bezpečnost nastínil plán, jenž má umožnit ruským aerolinkám létat navzdory protiválečným sankcím. Federální úřad pro leteckou dopravu se však od jeho slov vzápětí distancoval.

Valerij Kudinov vede v agentuře sekci letové bezpečnosti. Bloomberg cituje jeho popis údajného plánu, podle něhož hodlá ruský letecký sektor pokračovat v létání i po vyhlášení sankcí kvůli invazi na Ukrajinu.

Ruské aerolinky si podle tohoto plánu nechají některá letadla v používání, zatímco jiné stroje hodlají vrátit. Úřad pro leteckou dopravu však uvedl, že Kudinovova prohlášení z konce minulého týdne během obchodní konference v Moskvě „neodpovídají realitě“. Úřad sdělil, že Kudinov není oprávněn oficiálně mluvit jeho jménem.

Náhradní díly z Orientu

Kudinovovy výroky však nelze brát na lehkou váhu, upozorňuje agentura Bloomberg. Kudinov zastává v úřadu vysokou pozici a podrobnosti jeho plánu přesně zapadají do kontextu jiné zprávy o zákonu, který se nově zabývá letadly v cizím vlastnictví, jejichž další osud je nejasný. Téměř 500 takových letadel v Rusku má podle letecké poradenské společnosti Ishka odhadovanou hodnotu 10,3 miliardy dolarů.

„Část flotily bude vrácena,“ řekl Kudinov ruským novinářům. Prohlásil, že letecké společnosti se samy rozhodnou, které tryskáče se vrátí, uvedl portál Tass. Některá letadla budou v Rusku „přeregistrována“, což nejspíš znamená „ukradena“.

Náhradní díly do nich, které nelze získat od výrobců Airbusu a Boeingu, budou Rusové shánět v jiných zemích, jako jsou Indie a Turecko.

Kudinov není odpovědný za registraci civilních letadel a nemá spolehlivé informace, uvedl jeho zaměstnavatel, Federální úřad pro leteckou dopravu. Jeho komentáře o vztazích mezi ruskými leteckými společnostmi a pronajímateli letounů proto prý „neodrážejí skutečnost“. To je pozoruhodné tvrzení. Podle jednoho výkladu by to znamenalo, že úřad zaměstnává na vysokých postech lidi, kteří o své práci mnoho nevědí. Druhý výklad je, že úřad prostě lže. Vzhledem k tomu, že jde o ruský úřad, nelze vyloučit ani možnost, že pravdivý je obojí výklad.

Platby v rublech

Kudinovovy výroky částečně – ač patrně bezděčně – podpořil ruský deník Kommersant, jenž nezávisle na nich zveřejnil návrhy připravovaných vládních opatření na téma cizích cestovních letounů ve službách ruských aerolinek. Tato opatření zhruba odpovídají Kudinovovu popisu.

Ruské vládě by opatření umožnila aerolinkám zabavit některá letadla, která jim nepatří. Naopak k navrácení jakýchkoli letadel nebo motorů zahraničním pronajímatelům by letecké společnosti potřebovaly souhlas státu. Pokud by návrh platil v navrhovaném znění, nejspíš by to znamenalo, že by aerolinky za letadla platily v rublech. Ruská měna přitom ztratila od začátku invaze přes čtyřicet procent své hodnoty a na trhu o ni není zájem.

Takový přístup by umožnil boeingy a airbusy používat například státnímu dopravci Aeroflot, jedničce na domácím trhu S7 Airlines a dalším společnostem. Pronajímatelé, mezi nimiž jsou například dublinské firmy AerCap Holdings NV a Carlyle Aviation, by tak získali zpět jen zlomek částek, které měli podle smluv s Rusy dostat.