Reportáž z Mostu: Vítězství je, když nepotřebují ani dávky, ani pomoc

Most je jednou z nejchudších a strukturální nerovností nejhůře postižených částí Česka. Kdo může, odchází; kdo zůstává, mnohdy živoří. Situaci se tam daří zlepšovat jen velice pomalu.

Sever republiky je specifický. Podle Agentury pro sociální začleňování je jenom ve městě Most hned sedm vyloučených lokalit, což je i v celorepublikovém srovnání výjimečné. Přitom každá má svůj unikátní důvod vzniku, vlastní příběh a nelze v nich aplikovat stejná řešení se stejným efektem. O strukturálně postiženém regionu svědčí jak vyšší nezaměstnanost (7,01 procenta) oproti průměru Česka (3,6 procenta), tak větší množství lidí s nízkou kvalifikací. Podle mostecké Strategie prevence kriminality je v Mostě dlouhodobým problémem vyšší zastoupení osob jen se základním vzděláním (osmnáct procent), opět výrazně více oproti republikovému průměru (třináct procent). Lidí s dokončeným středoškolským či vysokoškolským vzděláním je tu naopak méně. „Velké množství mladých lidí, kteří odejdou z města studovat vysokou školu, se zpět už nevrátí,“ konstatují autoři dokumentu. To má samozřejmě své dopady: ve městě chybí lidé s kvalifikací pro vykonávání pomáhajících profesí. Mladý člověk, který se po absolvování lékařství, psychologie či sociální práce vrátil a pomáhal v regionu, je podle místních organizací spíše raritou.

Ve městě se kromě státních úřadů věnují podpoře rizikových rodin dvě významné organizace. Své pobočky tu mají Diakonie Českobratrské církve evangelické a Charita ČR, Hrot navštívil provoz první jmenované organizace. Ta zde provozuje hned pět služeb: azylový dům, doprovázení pěstounů, sociální práci v ohrožených rodinách, občanskou poradnu a dobrovolnické centrum. „Pomáháme rodinám v podstatě ve všech oblastech jejich fungování. Jde o případy, kdy rodiče nejsou schopni vykonávat své role ve všech ohledech správně. Klíčové pro nás je, aby děti na Mostecku vyrůstaly v podnětném prostředí, navštěvovaly školu, mohly se věnovat volnočasovým aktivitám. Jednoduše, aby to, že nevyrůstají v ideálním prostředí, na ně mělo co nejmenší dopady,“ představuje službu její vedoucí Andrea Holubová. Například azylový dům v současné době podporuje jedenáct školáků. Kromě bezpečného prostředí dětem pomáhá i s výbavou do školky – především jde o školní pomůcky, na které matky, zpravidla samoživitelky, nemají dostatek financí. Podle statistik Diakonie ročně mosteckým azylem projde v průměru 50 klientek a 86 dětí.