TikTok vydělává jako nikdy. Jeho osud je přesto nejistý

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Celý článek
0

Proti klikacím závodům. Bezrealitky upřednostní ověřené uživatele, sází i na příhozy

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Celý článek
0

Můj život s Karmou. Stoletá firma zůstala v Česku, o expanzi teď ale raději nepřemýšlí

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Celý článek
0

Prymula: Vyhazovat vakcíny proti covidu budeme i v budoucnu

Podle exministra zdravotnictví Romana Prymuly zachránilo očkování proti viru SARS-CoV-2 na světě zhruba 14,5 milionu životů. Plýtvání se, jak říká v rozhovoru pro Hrot, nelze úplně vyhnout.

Prymula: Vyhazovat vakcíny proti covidu budeme i v budoucnu
Roman Prymula | foto Profimedia.cz

Česko má objednané vakcíny proti covidu až do roku 2026. S jakými dodávkami můžeme počítat?

Podle posledních informací by každý rok mělo do České republiky dorazit asi 700 tisíc dávek vakcín. Letos to mělo být 500 tisíc mRNA vakcín od Pfizeru a 200 tisíc proteinových vakcín Nuvaxovid od společnosti Novavax. Nicméně výrobce Novavax se zpožďuje, konkrétně kvůli zádrhelu v registračním procesu u Evropské lékové agentury. Tudíž letos je k dispozici pouze mRNA vakcína od Pfizeru. 

Nevystačili bychom si s Pfizerem i v budoucnu?

Ten mechanismus, jak funguje mRNA vakcína od Pfizeru a proteinová vakcína od Novavaxu, je rozdílný. Z toho důvodu je dobré tato očkování střídat, protože pak navodíme pestřejší imunitní odpověď. Je tedy v zájmu všech, aby k Pfizeru existovala nějaká alternativa. To, že aktuálně není, je podle mě nešťastné.  

Jsou nasmlouvané dodávky 700 tisíc vakcín ročně dostatečné?

V tuto chvíli rozhodně ano. Pokud se podíváme na čísla vyočkovaných vakcín, jsme aktuálně na necelých 300 tisících. Neboli stále máme dostatečnou zásobu. Češi jsou poměrně specifičtí v tom, že se nechávají očkovat až ve chvíli, kdy se situace zhoršuje, typicky když dochází k velkým přírůstkům nakažených, nebo dokonce zemřelých. Teď jsme v určitém mezidobí, kdy i podle statistik lidé o očkování moc zájem nemají. Snad se to ještě zvedne.

Má ještě smysl bavit se v případě covidu-19 o něčem, jako je kolektivní imunita? 

Už bych ten pojem nepoužíval. Dnes víme, že ani nejmodernější vakcíny nenavozují sterilní imunitu, tedy že lidé se mohou nakazit a virus přenášet na další, i když se naočkují. Aktuálně je dominantní variantou covidu-19 omikron, který se šíří velmi snadno bez ohledu na očkování. Můžete být naočkovaný, mohl jste si projít covidem, stejně se můžete nakazit znovu. Klidně opakovaně. 

Hlavním benefitem vakcín tedy je, že nás chrání před těžkým průběhem a smrtí. Pokud by s tím někdo rád polemizoval, tak na to už máme tvrdá data, prakticky z celého světa. Nyní existuje určitá snaha vytvořit takové vakcíny nové generace, u nichž bychom se nemuseli očkovat opakovaně, protože by proti onemocnění covid-19 dokázaly působit dlouhodobě.

Minulý týden jsme napsali, že stát spálil vakcíny za pět miliard korun. Buď prošly, nebo necílily na nové varianty viru. Jak takové nehospodárnosti předcházet?

Hlavní problém byl bohužel už v samotném nastavení nákupu. V mechanismu, jak Evropská unie dohadovala kontrakty s největšími dovozci vakcín. Ty země, které chtěly mít vakcíny rychle a včas, byly nuceny podepisovat kontrakty na podstatně vyšší počty dávek, než v reálu potřebovaly. Odůvodňovalo se to tak, že to není problém, protože se pak tyto vakcíny nabídnou třetím zemím. Nicméně se nějak nečekalo, že třetí země – například africké – o vakcíny nakonec neprojeví příliš velký zájem. To je hlavní důvod, proč se přebytek vakcín musí nějakým způsobem likvidovat. My je nevyužijeme a nikdo jiný je nechce.

Lze tento nevýhodný mechanismus nákupů změnit?

Těžko. Stát se s distributory snaží nějak domluvit formou dodatků k platným smlouvám, ale obecně taháme za kratší část provazu. Je totiž velmi obtížné dopředu predikovat, jestli konkrétní varianta viru bude závažná, nebo nikoli. Pokud bychom věděli, že některá varianta bude mít slabý průběh, nebude způsobovat žádné závažné zdravotní stavy, můžeme podle toho upravit naše objednávky. Ani odborníci to ovšem nejsou schopni předvídat. 

Krásným příkladem byla pandemická chřipka v roce 2009. Tehdy se velmi diskutovalo o tom, jestli nakoupit vakcíny pro každého, nebo jenom pro nějaký výběr populace. Česko tehdy nakoupilo vakcíny pro deset procent populace, kdežto Poláci pro každého. Později se ukázalo, že jsme nakonec lépe dopadli my, protože závažnost té pandemické chřipky byla nízká, čemuž odpovídal i zájem o očkování. 

Zajímavá byla i mediální reakce. Stejní novináři, kteří měsíc tvrdili, že je nezodpovědné kupovat vakcíny jen pro deset procent populace, další měsíc psali, že ten nákup byl velké plýtvání… Bohužel, tohle nejsme schopni dopředu trefit, ani v případě chřipky.

Ministr zdravotnictví Válek očkování proti covidu-19 doporučil. Dokonce se nechal – se slovy „jedno ramínko, druhé ramínko“ – najednou naočkovat proti chřipce i proti covidu. Je to rozumné?

Osobně bych toto souběžné očkování spíše nedoporučoval. Podle výsledků rozsáhlé studie od amerického CDC (Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí, pozn. red.) existuje riziko iktových (cévních) komplikací u starších lidí očkovaných současně vakcínou proti covidu Pfizer a proti chřipce. Vychází to zhruba na tři případy ze sta tisíc, takže jde o velmi malé riziko, ale existuje. Osobně proto nevidím důvod, proč si vakcíny nechat aplikovat současně. 

Počty vykázaných očkování jsou v posledních týdnech setrvale nízké, v jednotkách tisíc. Co by se podle vás mělo udělat, aby se zájem zvedl?

Je strašně těžké bojovat s tou velmi negativistickou náladou, které značná část lidí podléhá. Spousta lidí stále říká, že očkování nebylo správné a že se očkovat proti covidu vlastně vůbec nemuselo.

Můžeme to rozporovat daty. Pokud se podíváme na to, jak se v čase vyvíjela smrtnost, tak očkování mělo ve všech sledovaných státech pozitivní efekt. To potvrzují všechny renomované studie. Odhaduje se, že očkování proti covidu-19 zachránilo na světě více než 14,5 milionu lidských životů. To je extrémně vysoké číslo. Přínos vakcinace je tedy neoddiskutovatelný.