Nvidia před soudem: Když vyděláváte dost peněz, smíte investorům lhát

Burzovní obchodování může dostat nová pravidla. Americký Nejvyšší soud projedná žádost megavýrobce čipů Nvidia o zamítnutí žaloby kvůli starému podvodu.  

Burzovní obchodování může dostat nová pravidla. Americký Nejvyšší soud projedná žádost megavýrobce čipů Nvidia o zamítnutí žaloby kvůli starému podvodu.  

Celý článek
0

Malé bojové drony jsou už ve válce minulostí, tvrdí šéf francouzské armády

Válka na východě Evropy ukazuje nové trendy pro výrobu zbraní západním výrobcům obranného průmyslu a také mění priority evropských armád.

Válka na východě Evropy ukazuje nové trendy pro výrobu zbraní západním výrobcům obranného průmyslu a také mění priority evropských armád.

Celý článek
0

Kde přibývá nejvíc milionářů? Čínský Šen-čen láká boháče jako žádné jiné město světa

Čínský Šen-čen v posledních letech doslova explodoval přírůstkem nových milionářů. Podle nedávné zprávy mezinárodních poradců zaznamenal v uplynulé dekádě neuvěřitelný 140procentní nárůst počtu milionářů, což výrazně přesahuje ostatní čínská velkoměsta.

Čínský Šen-čen v posledních letech doslova explodoval přírůstkem nových milionářů. Podle nedávné zprávy mezinárodních poradců zaznamenal v uplynulé dekádě neuvěřitelný 140procentní nárůst počtu milionářů, což výrazně přesahuje ostatní čínská velkoměsta.

Celý článek
0

Pěstitelka minimozků

Vědkyně Petra Szeszula opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy a řešit reálné životní problémy

Pěstitelka minimozků
Petra Szeszula | Archiv

Petra Szeszula pěstuje minimozky. Nechce ovládnout lidstvo a nemá ani žádné jiné nekalé úmysly; chce usnadnit testování léků. Szeszula spoluzaložila ve Švédsku biotechnologický startup BrainZell a věří, že lidské miniorgány by se mohly stát běžnou součástí preklinických testů už do pěti let. Byl by to průlom. „Až devadesát procent léčiv dnes skončí v první fázi klinického testování na lidech, protože jsou předtím testována na zvířatech. Jenže lidé a zvířata se liší, a tak se řada vedlejších účinků neprojeví hned na začátku. Testování nových léčiv na lidských miniorgánech může být pro farmaceutický průmysl naprostou revolucí,“ vysvětluje Češka.

Přežije rok

Na začátku umělého minimozku je lidská buňka odebraná z kůže nebo krve, kterou vědci v laboratoři přemění na takzvanou indukovanou pluripotentní kmenovou buňku. Tu pak zhruba tři měsíce pěstují ve speciálním roztoku, který obsahuje všechny potřebné růstové faktory a živiny pro růst nervové tkáně. Tomuto shluku buněk se pak říká organoid, protože vzniká podobně jako lidské orgány při embryonálním vývoji – rostou postupně a můžeme na nich rozlišit jednotlivé struktury.

K testování léčiv se minimozky nejčastěji používají po třech měsících, růst ale mohou šest až osm měsíců, a pokud se jejich růst zastaví, živé vydrží další zhruba rok. „To je současný limit, protože organoidům chybí krevní cévy, které by přiváděly výživu i dovnitř orgánu. Vědci ale již zkoumají i možnost umělých cév,“ říká Szeszula.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit